Livonština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Livonština (Liiv)
Rozšíření:	8 vesnic na západě Kuronska (Lotyšsko)
Počet mluvčích:	20
Klasifikace:	Uralské jazyky Ugrofinské jazyky Baltofinské jazyky
Písmo:	Latinka
Postavení
Regulátor:	není stanoven
Úřední jazyk:	není úředním
Kódy
ISO 639-1:	není
ISO 639-2:	není (B) není (T)
SIL:	LIV
Wikipedie
není

Livonština (liiv, také līvõ kēļ) je ugrofinským jazykem, užívaná dříve v oblasti Livonska v dnešním Lotyšsku a Estonsku (lotyšsky Vidzeme), stojící dnes před svým zánikem.

Livonština používá latinského písma (s několika vlastními znaky), je velice blízká estonštině a finštině; její ortografie je sloučeninou estonštiny a lotyštiny.

Údaje o počtu obyvatel, mluvících livonsky, si z pochopitelných důvodů poněkud odporují. Údaje ze šedesátých let 20. století uváděly ještě „několik set“ obyvatel. Dnešní údaje (tedy 2004) uvádějí něco mezi 10 a 35 obyvateli, přičemž plynule má jazyk ovládat jen asi 5 až 7 obyvatel, převážně velmi stará generace – střední i mladá generace mluví výhradně lotyšsky. Přesto však Livové jako národnost jsou v Lotyšsku jako národnostní menšina úředně uznaní a mohou do svého průkazu dostat na požádání záznam, který poukazuje na jejich livonskou národnost.

[editovat] Ukázka jazyka

• ahoj – tēriņtš
• jedna – ikš
• dvě – kakš
• tři – kuolm
• čtyři – nēļa
• pět – vīž
• šest – kūž
• sedm – seis
• osm – kōdõks
• devět – īdõks
• deset – kim

[editovat] Podívejte se také na

• Livonsko

[editovat] Externí odkazy

• O Livosku a livonštině (anglicky)