Kazaň
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kazaň (tatarsky Qazan) je město v evropské části Ruské federaci na řece Volze. Má 1,153 milionu obyvatel (2002) a je administrativním a kulturním centrem Tatarstánu.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Kazaň v době nezávislého Tatarstánu
Kazaň založili údajně Povozští Bulhaři, ačkoliv se o tom spekuluje a to v době někdy mezi 11. a 13. stoletím. Z této doby pochází první stavby v dnešním Kazaňském hradu. V této době mělo město význam jako zastávka obchodníků na cestě ze Skandinávie do dnešního Íránu. Vznikl zde bazar, který se stal centrem obchodu v celé oblasti; hlavně s nábytkem. Po zničení Zlaté hordy v 15. století se zde postupně zformoval Kazaňský chanát, který bohatl. Jeho centrum - Kazaň velmi prosperovalo. Opravila se citadela opevnění se také posílilo. V roce 1487 se Rusové pokoušeli Kazaň dobýt, ale neúspěšně.
[editovat] Kazaň v době ruského carství
Až Ivan Hrozný ji úspěšně k Rusku připojil. Byl ustanoven nový správce města - Alexandr Gorbatyj Šujski, za jehož vlády byli mnozí Tataři zabiti, obráceni násilně ke křesťanství a nakonec vystěhováni na místo 50 km pryč od města. V Kazani samotné byly zbořeny všechny mešity a paláce, patřící Tatarům. O několik dalších let později, roku 1579 navíc vypukl velký požár. Po něm byl opět obnovený Kazaňský chanát, tentokrát už i s pomocí samotných Rusů. Roku 1612 byla ale jeho nezávislost zrušena, a to Kuzmou Mininem, ruským nacionalistou. Toto období pro nás zůstává zatím nejasné, není o něm mnoho informací. V roce 1708 byl Kazaňský chanát zrušen celý a přeměněn na gubernii. To se událo v době Petra Velikého. Po jeho návštěvě se v Kazani začaly vyrábět lodě pro Kaspickou flotilu. Na konci 18. století, roku 1774 vypuklo povstání pohraničníků a rolníků vedené donským kozákem Jemeljanem Pugačevem; naštěstí rychle potom bylo město během vlády Kateřiny Veliké obnoveno. Byl povolen islám, přesto však diskriminace proti Tatarům neskončila. Na začátku 19. století tak už v Kazaňské státní univerzitě mohli tisknout Korán a začal rozvoj města. Ke sklonku předminulého století se stalo město průmyslovým centrem středovolžské oblasti, kam se stěhovali lidé za prací. Roku 1875 dosáhla města koňská železnice a roku 1899 elektrická tramvaj. Pravomoci Tatarů po revoluci v roce 1905 neustále rostly, získali kulturní autonomii a město se stalo kulturním centrem. Začaly se objevovat první noviny v tatarštině a vzniklo tatarské divadlo.
[editovat] Kazaň v době SSSR a současnosti
Po revoluci a občanské válce mezi lety 1917 a 1919 bolševická moc zde ustanovila Tatarskou autonomní sovětskou socialistickou republiku. V rámci komunistického protináboženského boje tak byla uzavřena a zničena většina kostelů a mešit, stejně jako v celém SSSR. Během 2. světové války sem, jako i do jiných měst v Povolží a v okolí Uralu, byly přestěhovány závody na válečnou výrobu. Po pádu sovětského impéria se v Kazani opět začala rozvíjet tatarská kultura, stavěly se nové mešity a kostely. Letos byla otevřena největší ruská mešita na Kazaňském hradě k výročí tisíciletí. Dnes je ve výstavbě metro, město prochází rekonstrukcí.
[editovat] Obyvatelstvo
- 1550 – 50 000
- 1708 – 40 000
- 1830 – 43 900
- 1839 – 51 600
- 1859 – 60 600
- 1862 – 63 100
- 1883 – 140 000
- 1897 – 130 000
- 1917 – 206 600
- 1926 – 179 000
- 1939 – 398 000
- 1959 – 667 000
- 1979 – 989 000
- 1989 – 1 094 400
- 1997 – 1 076 000
- 2000 – 1 089 500
- 2002 – 1 153 000
[editovat] Významné stavby
- Kazaňský hrad (zapsaný v UNESCO)
- Kazaňská státní univerzita
- mešita Qol-Şarif
