Hendrik Antoon Lorentz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hendrik Antoon Lorentz; autor malby: Menso Kamerlingh Onnes

Hendrik Antoon Lorentz (* 18. července 1853 Arnhem – 4. února 1928 Haarlem) byl nizozemský fyzik a laureát Nobelovy ceny za fyziku z roku 1902.

Obsah

1 Život
2 Práce
3 Podívejte se také
4 Externí odkazy

[editovat] Život

Hendrik A. Lorentz se narodil 18. července 1853 v Arnhemu. Jeho otec Gerrit Frederik Lorentz (1822–1893) byl obchodník, matka se jmenovala Geertruida van Ginkel (1826–1861). Lorentz studoval fyziku a matematiku na Univerzitě v Leidenu, kde byl silně ovlivněn učitelem astronomie Frederikem Kaiserem. Ve svých dvaadvaceti letech obhájil s velkým úspěchem disertační práci na téma Odraz a lom světla z hlediska Maxwellovy teorie. Na základě tohoto úspěchu mu zde byla zřízena nová katedra teoretické fyziky, kde od roku 1878 působil jako profesor.

V roce 1881 se Hendrik oženil s Alettou Catharinou Kaiserovou, dcerou Johanna Wilhelma Kaisera a neteří Frederika Kaisera. S ní měl dvě dcery a jednoho syna.

V roce 1902 obdržel společně s P. Zeemanem Nobelovu cenu za fyziku.

Od roku 1912 pracoval jako ředitel výzkumu Teylerova ústavu v Harlemu. Zůstal ale čestným profesorem v Harlemu, kde pořádal jednou týdně přednášky.

Hendrik Antoon Lorentz zemřel 4. února 1928 v Haarlemu.

[editovat] Práce

Lorentz již v počátcích považoval za velký úspěch Maxwellovu teorii elektromagnetického pole, k níž se již v počátcích přiklonil a na jejímž základu přestavěl tehdejší fyziku. Za zdroje elektromagnetického pole považoval jako první oscilující nabité částice, které jsou součástí atomů (elektrony). Předpověděl, že silné magnetické pole musí mít vliv na vlnovou délku generovaného světla, což experimentálně prokázal jeho žák P. Zeeman, s nímž získal v roce 1902 Nobelovu cenu.

Jako první vyložil výsledek Michelson-Morley experimentů na základě kontrakce délek rychle se pohybujících těles. Objevil transformaci proměnných, vůči které se Maxwellovy rovnice nemění. Tyto transformace popisující přechod mezi dvěma navzájem rovnoběžně se pohybujícími soustavami v teorii relativity jsou po něm pojmenovány jako Lorentzovy transformace.