Gerd von Rundstedt
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Generál-polní maršál Gerd von Rundstedt (12. prosince 1875, Aschersleben – 24. února 1953, Hannover) byl jeden z nejvýznamnějších německých velitelů druhé světové války. Je považován za jednoho z nejschopnějších reprezentantů tzv. „staré školy“.
Za druhé světové války vedl skupinu armád Jih při útoku na Polsko a při debatách podpořil Mansteinův Fall Gelb. 19. července 1940 byl povýšen na polního maršála. V roce 1941 vedl skupinu armád Jih při operaci Barbarossa. Ostře odmítal postup do nitra Ruska v průběhu zimy a na konci listopadu 1941 byl po prudké hádce s Hitlerem odvolán (Rundstedt odmítal jeho rozkaz neustupovat a striktně požadoval stažení svých jednotek dál na západ). V roce 1942 byl jmenován velitelem vojsk na západě, kde vedl budování Atlantického valu, nejprve sám, později za spoluúčasti maršála Rommela. Po provedení spojenecké invaze se oba přes prudké profesionální spory v oblasti strategie a místy i osobní nevraživost shodovali na tom, že je válka ztracena a že je nutné co nejrychleji uzavřít mír. Rundstedt byl za své opakované požadavky jednání se spojenci krátce po spojeneckém vylodění odvolán a nahrazen maršálem von Klugem.
Když se v srpnu 1944 fronta začala hroutit a Kluge spáchal sebevraždu, byl von Rundstedt povolán zpět. Dosáhl zde posledního velkého vítězství, když zmařil Montgomeryho příliš velkoryse naplánovanou a špatně provedenou operaci Market Garden, ale byl si dobře vědom toho, že jde o labutí píseň jeho armády. Vedl bitvu v Ardenách, ale nevěřil jí a zoufale se pokoušel Hitlera přesvědčit, že je odsouzena k neúspěchu. Bitva v Ardenách nakonec skutečně skončila porážkou. V březnu 1945 byl definitivně odvolán pro údajné „poraženectví“.
