Friuli-Venezia Giulia
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia | |
| Soubor:Friuli-Venezia Giulia-Bandiera.png | |
| Stát |  Itálie |
| Hlavní město | Terst |
| Provincie | Gorizia Pordenone Trieste Udine |
| Počet obcí | 219 |
| Rozloha | 7 856 km² |
|
|
|
| Počet obyvatel | 1 191 588 |
| Hustota zalidnění | 152/km² |
 |
|
|
|
|
Friuli-Venezia Giulia (česky Furlansko-Julské Benátsko i Furlandsko-Julské Benátsko , slovinsky a chorvatsky Furlanija-Julijska krajina, německy Friaul-Julisch Venetien) je oblast na severu Itálie. Jejím hlavním městem je Terst, oblast má autonomní statut.
Obsah |
[editovat] Charakter oblasti
Friuli-Venezia Giulia je stejně jako většina italských oblastí přímořskou oblastí. V Itálii hraničí s Benátskem na západě, s Rakouskem na severu a se Slovinskem na východě. Jeho území je na jihu u pobřeží nížinné, na severu jsou potom Alpy, dosahující nadmořské výšky až 3 000 metrů. V nížině je rozvinuté zemědělství i průmysl; hlavními průmyslovými centry jsou velká města (Terst, Udine, Gorizia, Pordenone). Obyvatelé jsou hlavně Italové, existuje tu ale i slovinská a německá menšina. Kromě italštiny se tu pak mluví ještě furlandštinou, která je italštině hodně podobná a některými lingvisty považované pouze za její dialekt. Dopravní síť je zde velmi rozvinutá; všechna větší města jsou spojena dálnicemi i železnicí. V oblasti jsou také přímořská letoviska, mezi nejznámější patří např. Lignano.
[editovat] Historický přehled
Region se skládá z několika částí – Friuli, k němu přiléhající nepatrnou část Korutan; a Julského Benátska (italsky Venezia Giulia), v současnosti zahrnujícího bývalou Zónu A Svobodného území Terstu (dnešní provincie Terst) a jihozápadní část Gorice a Gradišky. Friaul náležel do roku 1797 k Benátské republice. Tato část od roku 1815 tvořila součást rakouské korunní země Lombardsko-Benátské království, od roku 1866 součást italské oblasti Venezia. Julské Benátsko náleželo do roku 1918 Rakousku-Uhersku, v jehož rámci bylo spravováno jako tzv. Přímoří. Od konce roku 1918 do roku 1920 byla Dalmácie a většina Přímoří okupována Itálií. Podle Saint-Germainské mírové smlouvy pak Itálie 16. července 1920 získala celou Gorici a Gradišku, většinu poloostrova Istrie, Město a území Terst a západní část Kraňska. Gorice a Gradiška, Terst a část západního Kraňska se staly součástí provincie Udine; zatímco Istrie a zbytek západní části Kraňska součástí nově vytvořené provincie Pola (česky a chorvatsky Pula). Obě provincie náležely k oblasti Venezia. 12. listopadu 1920 pak Rapallskou smlouvou získala Itálie také ostrovy Cres, Lošinj, jakož i malé ostrovy Ilovik, Male Srakane, Susak, Unije, Vele Srakane a Zeča, naopak musela předat většinu Dalmácie (z níž jí zůstal pouze Zadar s okolím a ostrovy Pelagruža, Sušac a Lastovo s přilehlými ostrůvky) Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Tato území včetně italské části Dalmácie byla začleněna do provincie Pola. Roku 1923 byla provincie Udine rozdělena na provincie Friuli (česky Friaul) a Trieste (česky Terst), italská část Dalmácie byla vyčleněna jako nová provincie Zara (česky a chorvatsky Zadar). 16. března 1924 získala Itálie většinu území Svobodného státu Fiume-Rijeka včetně samotné Rijeky, která se spolu s východní částí provincie Pola stala novou provincií Fiume. Roku 1927 dochází ke vzniku provincie Gorizia. Roku 1935 dochází k rozdělení oblasti Venezia na oblasti Venezia Euganea a Venezia Giulia e Zara (česky Julské Benátsko a Zadar), z nichž poslední (jejíž centrem byl Terst) zahrnovala provincie Fiume, Gorizia, Pola, Trieste a Zara. Od roku 1937 se provincie Pola nazývala Istria. Po 2. světové válce podepsala 10. února 1947 Itálie mírovou smlouvu, podle níž byla většina území oblasti Julské Benátsko a Zadar začleněna do Jugoslávie, v jejímž rámci byla rozdělena mezi Chorvatsko (Rijeka, provincie Zadar, a jižní a střední část někdejšího Markrabství Istrie a Slovinsko (severní část markrabství Istrie, většina území Gorice a Gradišky, a celá italská část Kraňska). Zbytek Julského Benátska (bez Terstu) byl začleněn do oblasti Venezia Euganea. Území celého moderního regionu Friuli-Venezia Giulia, Istrie a jihozápadní část Kraňska byly od 10. září 1943 do 1. května 1945 okupovány nacistickým Německem, které je v rámci celku Adriatisches Küstenland administrativně spojilo s Korutanskem. Terst s okolím pak byl od 1. května 1945 okupován vojsky Velké Británie, USA a Jugoslávie. Od 15. září 1947 do roku 1954 byl pak vyčleněn jako „stát“ Svobodné území Terst existující pod mandátem OSN. Jeho území bylo rozděleno na dvě části: Zónu A, obsazenou jednotkami VB a USA, a Zónu B, obsazenou jednotkami Jugoslávie. 11. května 1952 byla Zóna A navrácena do správy Itálie. Od 26. října 1954 je Svobodné území Terst rozděleno mezi Itálii (celá Zóna A) a Jugoslávii (dnes Chorvatsko - jižní část Zóny B, a Slovinsko - severní část Zóny B). 31. ledna 1963 byla oblast Venezia Euganea rozdělena na Benátsko (italsky Veneto) a dnešní autonomní oblast Friuli-Venezia Giulia, zahrnující v té době provincie Gorizia, Trieste a Udine (včetně území moderní provincie Pordenone, která se osamostatnila roku 1969).
[editovat] Statistiky
- Počet obyvatel: 1 191 588 (15. v rámci Itálie)
- hustota: 152 obyvatel/km²
- Rozloha: 7 856 km² (17. v rámci Itálie)
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky autonomní oblasti
- mapa
- stránka zaměřená na turistiku
- Letiště oblasti
- La Patrie dal Friûl
