Evropský soudní dvůr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Evropský soudní dvůr je nejvyšším soudem Evropské unie. Sídlí v Lucemburku.

Byl ustaven k 1. lednu 1958 na základě Římských smluv jako společný soudní orgán tří v té době existujících Evropských společenství: Evropského sdružení uhlí a oceli, Euratomu a Evropského hospodářského společenství. Od Maastrichtské smlouvy počet soudců odpovídá počtu členských států. V současnosti je složen z 25 soudců a 8 generálních advokátů volených na dobu 6 let (opětovné jmenování je možné) na základě dohody členských států. V praxi každý členský stát navrhuje svého soudce. Soudci volí ze svého středu předsedu na dobu tří let.

Vedle dvora funguje Soud prvního stupně (zřízen v roce 1989), který rozhoduje některé spory v první instanci. Evropský soudní dvůr v těchto sporech má roli odvolacího soudu. Specializovaným orgánem Soudu prvního stupně je Soud pro veřejnou službu který rozhoduje pracovní spory mezi Společenstvím a jeho zaměstnanci. V těchto sporech může Evropský soudní dvůr mít roli přezkumu odvolání, které projednal Soud prvního stupně.

Obsah 1 Jednotlivé druhy řízení 1.1 Řízení o předběžné otázce 1.2 Žaloba pro nesplnění povinnosti 1.3 Žalona na neplatnost 1.4 Žaloba na nečinnost 1.5 Opravný prostředek 1.6 Přezkum

[editovat] Jednotlivé druhy řízení

[editovat] Řízení o předběžné otázce

Řízení o předběžné otázce může iniciovat vnitrostátní soud členské země, pokud má pochybnosti o výkladu či platnosti Evropského práva a radu považuje za nezbytnou pro své vlastní rozhodnutí. Výsledné rozhodnutí je závazné nejen pro soud, kterému je určeno, ale i pro ostatní vnitrostátní soudy, které by projednávaly tutéž otázku.

[editovat] Žaloba pro nesplnění povinnosti

[editovat] Žalona na neplatnost

[editovat] Žaloba na nečinnost

[editovat] Opravný prostředek

[editovat] Přezkum