Bitva u Varny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bitva u Varny
Konflikt: Uhersko-Turecké války
Poloha Varny v Bulharsku
Trvání: 4. listopad 1444 Místo: poblíž Varny, Bulharsko Výsledek: Drtivé vítězství Turků Casus belli: {{{příčina}}} Změny území: {{{Území}}}
Strany
Uhersko, Polsko, ...	Turecko
Velitelé
Vladislav III., Ján Huňady	Murad II.
Síla
30 000 mužů	120 000 mužů
Ztráty
11 000	40 000
{{{poznámky}}}

Bitva u Varny se konala 10. listopadu 1444 poblíž Varny ve východním Bulharsku. V této bitvě turecká vojska pod vedením sultána Murada II. porazila polská a maďarská vojska pod vedením Vladislava III. a Jána Huňadyho.

[editovat] Příčiny bitvy

Po neúspěšné výpravě proti Bělehradu turecký sultán Murad II. podepsal desetileté příměří s Uherskem. Tento čas využil pro uklidnění stavu v Karmanském emirátu v Anatólii a v září 1444 odstoupil z funkce ve prospěch svého dvanáctiletého syna Mehmeda II.

Navzdory mírové smlouvě Uhersko s Benátkami a papežem Evženem IV. zorganizovali novou křížovou armádu. Jak později na tuto událost Murad II. vzpomínal, poté co se odmítal vydat na výpravu s odůvodněním, že on není sultán, jeho syn mu napsal: „Když jste sultán Vy veďte vaše vojska, když jsem sultán já, přikazuji Vám, abyste vedl moje vojska.“

[editovat] Armády

Smíšená křesťanská armáda skládající se především z Polské a Uherské armády ale i z českých oddílů, papežských rytířů, Bosů, Srbů, Chorvatů, Bulharů, Rumunů a Rusínů se střetla s početně větší tureckou armádou. Uherská armáda byla převážně slabě vyzbrojena a slíbené posily z Valašska a Albánie nepřišly. Benátky slíbily, že budou Turkům blokovat cestu přes Bospor, což nedodržely.

[editovat] Následky

30 000 křižáků bylo rozdrceno 120 000 Turky. Více než polovina spojenecké armády zahynula nebo byla zraněna. Smrt Vladislava III. v bitvě způsobila, že Čechy a Uhersko zůstaly v rukách teprve čtyřletého Ladislava Pohrobka.

Porážka spojeneckých vojsk znamenala pro východní Evropu konec nadějí na vymanění se z nadvlády Osmanské říše.