Alpské lyžování
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alpské lyžování je disciplína závodního lyžování, v němž se závodník snaží o projetí dané trati ze svahu dolů v co nejkratším čase. Trať je na svahu vyznačena bránami, které závodníci musí projet způsobem odpovídajícím pravidlům konkrétní disciplíny.
Obsah |
Disciplíny alpského lyžování jsou následující:
[editovat] Slalom
Slalom se jezdí na trati, která je nejkratší ze všech disciplín a má brány nejblíže u sebe. Dosahované rychlosti jsou nejnižší ze všech disciplín a závodníci trať projíždějí krátkými oblouky v rychlém sledu. Závod se jezdí dvoukolovým systémem na stejném svahu v jednom dni, pro každé kolo je postavena jiná trať. Pořadí je určeno součtem časů z obou kol, vítězem se stává závodník s nejrychlejším celkovým časem.
[editovat] Obří slalom
Trať pro obří slalom je delší než pro slalom a brány jsou dále od sebe. Dosahované rychlosti jsou vyšší než u slalomu a závodníci trať projíždí delšími oblouky ve volnějším sledu. Závod se jezdí dvoukolovým systémem na stejném svahu v jednom dni, pro každé kolo je postavena jiná trať. Pořadí je určeno součtem časů z obou kol, vítězem se stává závodník s nejrychlejším celkovým časem. Obří slalom se také označuje GS (z anglického Giant Slalom).
[editovat] Super obří slalom
Trať pro super obří slalom je delší než pro obří slalom a brány jsou také dále od sebe. Dosahované rychlosti jsou vyšší než u obřího slalomu a závodníci trať projíždějí dlouhými oblouky ve volném tempu. Trať obvykle obsahuje také skoky a sjezdové pasáže. Závod se jezdí jednokolovým systémem. Vítězem se stává závodník s nejrychlejším časem. Super obří slalom se také označuje Super-G (z anglického Super Giant Slalom).
[editovat] Sjezd
Sjezd je nejrychlejší disciplínou alpského lyžování. Trať je nejdelší ze všech disciplín a brány v podstatě jen ohraničují trať. Sjezd obsahuje náročné oblouky ve vysokých rychlostech, skoky a rovné pasáže. Závod se jezdí jednokolovým systémem. Vítězem se stává závodník s nejrychlejším časem.
[editovat] Alpská kombinace
Alpská kombinace se skládá z jednoho kola sjezdu a dvou kol slalomu. Všechny časy jsou sečteny a vítězem je závodník s nejkratším celkovým časem. Sjezd a slalom do kombinace se konají odděleně od samostatných disciplín a jsou také kratší.
|
|
|
|
1966/67 | 1967/68 | 1968/69 | 1969/70 | 1970/71 | 1971/72 | 1972/73 | 1973/74 | 1974/75 | 1975/76 | 1976/77 | 1977/78 | 1978/79 | 1979/80 | 1980/81 | 1981/82 | 1982/83 | 1983/84 | 1984/85 | 1985/86 | 1986/87 | 1987/88 | 1988/89 | 1989/90 | 1990/91 | 1991/92 | 1992/93 | 1993/94 | 1994/95 | 1995/96 | 1996/97 | 1997/98 | 1998/99 | 1999/00 | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 | 2003/04 | 2004/05 | 2005/06 | 2006/07 | |
|
|
|
|
|
Muerren 1931 | Cortina d'Ampezzo 1932 | Innsbruck 1933 | St. Moritz 1934 | Muerren 1935 | Innsbruck 1936 | Chamonix 1937 | Engelberg 1938 | Zakopane 1939 | Aspen 1950 | Åre 1954 | Bad Gastein1958 | Chamonix 1962 | Portillo 1966 | Val Gardena 1970 | St. Moritz 1974 | Garmisch-Partenkirchen 1978 | Schladming 1982 | Valtellina 1985 | Crans Montana 1987 | Vail 1989 | Saalbach 1991 | Morioka 1993 | Sierra Nevada 1996 | Sestriere 1997 | Vail 1999 | Sankt Anton 2001 | St. Moritz 2003 | Bormio 2005 | Åre 2007 | |
|
|
|
|
|
Garmisch-Partenkirchen 1936 | St. Moritz 1948 | Oslo 1952 | Cortina ďAmpezzo 1956 | Squaw Valley 1960 | Innsbruck 1964 | Grenoble 1968 | Sapporo 1972 | Innsbruck 1976 | Lake Placid 1980 | Sarajevo 1984 | Calgary 1988 | Albertville 1992 | Lillehammer 1994 | Nagano 1998 | Salt Lake City 2002 | Turín 2006 | |
|
