Valtice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Valtice

znak
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0624 584975
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4):	Břeclav (CZ0624)
obec s rozšířenou působností:	Břeclav
pověřená obec:	Břeclav
historická země:	Morava (do roku 1920 součást Dolních Rakousů)
katastrální výměra:	47,85 km²
obyvatel:	3671 (2005)
zeměpisná šířka:	48° 45' 00" s.š.
zeměpisná délka:	16° 45' 00" v.d.
nadmořská výška:	192 m
PSČ:	691 42
základní sídelní jednotky:	3
místní části:	2
katastrální území:	2
Adresa městského úřadu:	Městský úřad Valtice Nám. Svobody č. p. 21 691 42 Valtice
starosta:	Jiří Petrů
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Vinařská obec Valtice
Vinařská oblast	Vinařská oblast Morava
Vinařská podoblast	podoblast mikulovská
Viniční tratě	Kamenné hory Hůrka Pod sluneční horou Soneberg Nad mlýnem Pánský kopec Za humny Staré hory U cihelny Jižní svahy Nad peklem Terasy u Křížového sklepu Pod Raisnou Knížecí vyhlídka Hintertály Jižní svahy Terasy u hranic Sacny Kačisdorfské pole Horní čtvrtě Culisty-Dlúhé U Hájku

Valtice (německy Feldsberg) je město v Jihomoravském kraji asi 8 km západně od okresního města Břeclavi. Má katastrální výměru 4 785 hektarů a 3 671 obyvatel. Historické jádro města je chráněno jako památková zóna.

[editovat] Členění města

Území města se člení na katastrální území (zároveň místní části a ZSJ), jimiž jsou:

Valtice
Úvaly u Valtic (místní část a ZSJ Úvaly)

[editovat] Historický přehled

Město bylo kolonizováno ve 12. století pasovskými biskupy, od roku 1391 až do roku 1945 bylo v majetku rodu Lichtenštejnů, kteří areál města a jeho okolí spolu s městem Lednice přetvořili v jedinečný krajinný komplex evropského významu. K území Československa byly Valtice připojeny až 31. července 1920 a byly přičleněny k moravskému politickému okresu Mikulov. Do té doby se jednalo o součást Dolních Rakous.

[editovat] Pamětihodnosti ve městě a okolí

Zámek Valtice - nachází se na mírném návrší za městským náměstím. Původně gotický hrad z 13. století byl přestavěn renesančně a později barokně v jednu z nejvýznamnějších světských barokních staveb na Moravě. Do dnešní podoby byl postaven v letech 1643 - 1730 podle projektů italského stavitele D. Martinelliho. Salla terena je dílem J. B. Fischera z Erlachu. Zámek tvoří tříposchoďová čtyřkřídlá budova s konírnami, jízdárnou, galerií, rokokovým divadlem a kočárovnou. Z renesančního období se zachovaly dvě nárožní věže, od nichž vedou nízká boční křídla uzavírající s hlavní budovou čestný dvůr. Průčelní fasáda zámecké budovy je bohatě zdobena, středová osa budovy je zvýrazněna vstupním portálem a věží. Bohatě vybavené zámecké interiéry byly upravovány až do 18. století.
Zámecký park - byl založen v roce 1727 a budován podle návrhů D. Girarda. Začátkem 19. století byla zahrada rozšířena a přebudovánav přírodně krajinářský park s dalekými průhledy. Park má rozlohu 14,6 ha a roste v něm 22 druhů jehličnanů a 63 druhů listnáčů.
Kostel Nanebevzetí panny Marie - raně barokní stavba vybudovaná na místě staršího chrámu v letech 1631 - 1671 staviteli J. Carlonem, G. G. Tencallou a O. Ernou. Stěny a klenby jsou bohatě vyzdobeny štukovými výjevy.
Novorenesanční radnice - dílo architekta J. Drexlera z let 1887 - 1889
Mariánský morový sloup z roku 1680
Kolonáda (Rajsna) - vyhlídkový objekt stojící na vrchu Homole cca 1,5 km nad městem. Byl postaven v letech 1817 - 1823 stavitelem J. Popellackem podle vzoru Schönbrunnské kolonády. Panoramatický výhled od Mikulova přes Pavlovské vrchy na lužní lesy u Lednice až po luhy na Moravském poli.
Rendezvous (Dianin chrám) - romantická stavba v podobě římského triumfálního oblouku vybudovaná v letech 1810 - 1812 podle návrhu J. L. Hardmutha v lesích asi 1,5 km východně od zámku Valtice.
Svatý Hubert - romantická novogotická kaple s třemi arkádami uprostřed parkově upravené paseky, zaklenutá síťovou klenbou, postavená v roce 1855 podle návrhu J. Wingemüllera asi 3 km severovýchodně od zámku Valtice
U Tří Grácií - pozdně klasicistní kryté sloupořadí z roku 1825 postavené podle projektu K. Engela. Sousoší Tří Grácií vytesal z jednoho kusu kamene M. Fischer. Nalézá se na parkově upravené pasece v lese cca 4 km severovýchodně od zámku Valtice.