Triton (měsíc)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Neptunovy měsíce: Triton |
||||||||||
 Triton na mozaice záběrů sondy Voyager 2 |
||||||||||
| Objev | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Objevitel | William Lassell | |||||||||
| Datum objevu | 10. října 1846 | |||||||||
| Elementy dráhy | ||||||||||
| Velká poloosa | 354 800 km (0,0024 AU) |
|||||||||
| Excentricita | 0,0000 | |||||||||
| Oběžná doba | -5,877 d (retrográdní) | |||||||||
| Sklon dráhy | 130,267° (k ekliptice) 157,340° (k Neptunovu rovníku) 130,063° (k Neptunovu orbitu) |
|||||||||
| Měsíc | planety Neptun | |||||||||
| Fyzikální vlastnosti | ||||||||||
| Střední průměr | 2706,8±1,8 km [1] (0,212 Země) |
|||||||||
| Povrch | 23 018 000 km2 (0,045 Země) |
|||||||||
| Objem | 10 384 000 000 km3 (0,010 Země) |
|||||||||
| Hmotnost | 2,147×1022 kg (0,0036 Země) |
|||||||||
| Průměrná hustota | 2,05 g/cm3 | |||||||||
| Rovníková gravitace |
0,782 m/s2 (0,080 g) |
|||||||||
| Úniková rychlost | 1,455 km/s | |||||||||
| Perioda rotace | 5 d 21 h 2 min 28 s (synchronní) |
|||||||||
| Vychýlení osy k orbitě měsíce |
0,0 | |||||||||
| Albedo | 0,76 | |||||||||
| Povrchová teplota - minimální - průměrná - maximální |
|
|||||||||
| Atmosférické charakteristiky | ||||||||||
| Tlak | 0,001 kPa | |||||||||
| Dusík | 99,9% | |||||||||
| Methan | 0,1% | |||||||||
Triton (nebo také pracovním označením Neptun I) je nějvětší z měsíců planety Neptun. Byl zatím prozkoumán jen jednou sondou a to Voyagerem 2 v roce 1989 – tato pozorování ale přinesla překvapivé údaje: povrch měsíce je velmi mladý a měsíc sám tedy zřejmě velmi (kryovulkanicky) aktivní. Byl objeven v roce 1846 britským astronomem Williamem Lassellem pouhých 17 dní po objevu samotného Neptunu. Byl pojmenován po synu Poseidóna (Neptuna), vládce moří, Tritónovi.
[editovat] Fyzikální charakteristika
Tritonovy vlastnosti jsou překvapivě podobné vlastnostem Pluta, největšího objektu Kuiperova pásu – předpokládá se, že zhruba 25% tvoří led a zbytek hornina s výrazným podílem kovů. Jeho jádro tvoří až 2/3 jeho celkové hmotnosti, což je nejvíce ze všech satelitů s výjimkou Io a Europy. Na povrchu se nachází množství zmrzlého dusíku, ale zřejmě také vodního ledu; je pravděpodobné, že mnoho kilometrů silný plášť planety je tvořen právě z ledu. Existence oceánu ukrytého pod ním je diskutabilní, ale pokud by docházelo např. ke slapovému zahřívání, nelze ho vyloučit. Ten by pak mohl být hostitelem teoretických primitivních forem života.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Prameny
 |
Tento článek zabývající se výzkumem vesmíru je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
