Stavební spoření

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Stavební spoření vzniklo za účelem umožnit širokému spektru obyvatel formou výhodných podmínek spoření řešit a realizovat vlastní bytovou otázku. Stavební spoření vytváří za spoluúčasti státu podmínky pro tvorbu vlastního kapitálu, které neumožňuje žádná jiná forma spoření, a společně s výhodným úvěrem prostředky pro financování bydlení.

[editovat] Historie stavebního spoření

Myšlenka stavebního spoření vznikla již v 18. století v Anglii z často neúspěšné snahy zařídit si samostatně vlastní střechu nad hlavou. Spojilo se více lidí, kteří si chtěli postavit vlastní dům, a začali spořit společně. Poté byla naspořená částka dána k dispozici tomu jedinci, který potřeboval postavit dům co nejrychleji. Ten dále nespořil, ale platil splátky. Celá situace se opakovala tak dlouho, až byly uspokojeny potřeby všech.
Nejvýznamnějším se tento produkt stal v zemi našeho západního souseda, v Německu, kde první stavební spořitelna byla založena již v roce 1855. Velkého rozvoje se stavební spoření dočkalo po první světové válce v letech 1924 – 1929, kdy vznikla potřeba výstavby nových bytů.
Koncem 30. let 20. století došlo ke změně systému. Dosavadní podmínky pro přidělení peněžních prostředků na bydlení závisely pouze na losu, nové byly založeny na tzv. hodnotícím čísle.
Druhá vlna rozvoje byla zaznamenána po 2. světové válce, znovu kvůli nedostatku bytů. Do roku 1948 bylo evidováno kolem 300 tisíc smluv o stavebním spoření, o 23 let později se tento stav výrazně změnil na více než 12 milionů smluv.
Další zemí, ve které je stavební spoření tradičním produktem, je Rakousko.

Na český trh se stavební spoření dostalo až v 90. letech, schválením zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Patří tedy u nás mezi nejmladší finanční produkty.

[editovat] Stavební spoření v České republice

Hlavní myšlenkou stavebního spoření je možnost získat levný úvěr na bydlení. Účastníkem stavebního spoření může být fyzická nebo právnická osoba, která uzavřela písemnou smlouvu o stavebním spoření (za nezletilé uzavírá smlouvu zákonný zástupce). Za uzavření smlouvy o stavebním spoření si stavební spořitelny účtují poplatek, který se pohybuje kolem 1 % z cílové částky. Po té klient začne spořit.
Jednotlivé platby je možné poukázat buď v měsíčním intervalu, nebo nepravidelně, či jednou za rok. Ke své naspořené částce klient obdrží ještě státní podporu ve výši 15 % z ročně uspořené částky, maximálně však 3 000 Kč. Optimální ročně uspořená částka je tedy 20 000 Kč. Navíc jsou vklady a statní podpory úročeny 2 – 3 % p. a., dle smlouvy o stavebním spoření. Nárok na státní podporu však vzniká pouze při dodržení vázací doby 6 let, tzn., že klient peníze nemůže vybrat dříve jak za 6 let. Toto platí pro smlouvy uzavřené po 1. 1. 2004. U smluv uzavřených před tímto datem byla státní podpora ve výši 25 % z ročně uspořené částky, nejvíce však 4 500 Kč (optimální roční částka je 18 000 Kč) a vázací doba byla 5 let. Na státní podporu nemají nárok právnické osoby. Státní podpora se připisuje na rodné číslo, takže 1 osoba nemůže pobírat více státních podpor ze stavebního spoření, ale smluv může mít kolik chce.
Po uplynutí vázací doby si klient může peníze buď vybrat a použít je podle svého uvážení, nebo může spořit dál, dokud nedosáhne cílové částky. Ta se ale dá zvýšit a tím prodloužit možnost spoření se státní podporou. Další výhodou je, že po uplynutí vázací doby si klient může peníze vybrat kdykoliv. Z rozdílu staré a nové cílové částky však opět zaplatí poplatek pohybující se kolem 1 %.

Řádný úvěr ze stavebního spoření

Hlavní podstatou stavebního spoření je levný úvěr, úročený 3,8 – 6 %, na který má klient ze zákona nárok při splnění tří následujících podmínek. Dosažením určité výše hodnotícího čísla (dle podmínek konkrétní stavební spořitelny), které se odvíjí od toho, kolik a jak často klient spoří, splněním naspoření urč. procenta z cílové částky (kolem 40 %) a také spořením po urč. dobu (obyčejně kolem 2 let). Samozřejmě musí ale také splnit schopnost splácet úvěr, tedy tzv. bonitu a dostatečné zajištění (stavební spořitelně se dává do zástavy nemovitost).

Meziúvěr (překlenovací úvěr)

Pokud však klient potřebuje prostředky na financování bydlení dříve, než splní tyto podmínky, i tato situace se dá řešit. Jde o tzv. meziúvěr, nebo-li překlenovací úvěr. Na jeho přidělení ale klient nemá nárok ze zákona, vše závisí na posouzení stavební spořitelny. Splátka tohoto druhu úvěru je ale vyšší, než splátka klasického úvěru ze stavebního spoření, protože klient splácí úroky z výše meziúvěru (ale nesplácí jistinu) a dále také dospořuje, aby splnil podmínku naspoření urč. procenta vlastních prostředků z cílové částky a byl mu přidělen úvěr ze stavebního spoření, čímž by začal splácet i jistinu (musí ale splnit i ostatní podmínky pro přidělení úvěru) a splátka by se mu snížila o dospořování.

Úroky z úvěru ze stavebního spoření je možné si odečíst od základu daně a to až do výše 300 000 Kč na rodinu ročně.

Stavební spoření je považováno za jeden z nejbezpečnějších a nejvýhodnějších finančních produktů na českém trhu. Právo provozovat stavební spoření mají pouze specializované banky na základě zvláštního oprávnění a zároveň zákon omezuje obchodní aktivity stavebních spořitelen. Navíc klient již při podpisu smlouvy přesně ví, kolika procenty se mu budou prostředky úročit, jaké jsou podmínky pro státní podporu a jaká bude úroková sazba případného úvěru. Výnosnost smluv o stavebním spoření se při zpětném přepočtu pohybuje kolem 6 % ročně a to vše téměř bez jakéhokoliv rizika. Svojí výnosností se tak dá srovnávat s investicí na kapitálovém trhu, ovšem pouze při spoření optimálních částek.

Použití peněz stavebního spoření

Naspořené peníze lze použít bez jakéhokoliv omezení, částku získanou jako úvěr pouze na koupi, výstavbu či opravy ubytovacích prostor či jejich pevně vestavěného vybavení (např. ústředního topení).

Předčasný výběr

Pokud se klient rozhodne stavební spoření předčasně zrušit a vybrat, může tak učinit, ale ztrácí veškerou státní podporu a musí zaplatit pokutu ve výši 0,5 % z cílové částky.