Solón
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Solón (řec. Σόλων) asi 638 - 555 př. Kr., byl slavný antický řecký básník a zákonodárce v Athénách.
Obsah |
[editovat] Život
Narodil se v Athénách v jedné ze zchudlých rodin, kterých bylo tehdy ve městě mnoho. Jeho otec byl Exikestidés a byl potomkem krále Medonta. Byl tedy aristokrat. Navštívil Kypr a Egypt, kde ačerpal zkušenosti.
Když se Megařané zmocnili Slamíny a ohrožovali tak athénský přístav, přiměl athéňany k válečné výpravě proti Megaře a v jejich čele zvítězil. Díky tomu se stal populární jak pro sílící lid, tak pro aristokraty a roku 594 př. Kr. byl zvolen za archonta s plnou mocí pro vypracování nové ústavy a zákonů.
Reformám, které uskutečnil se dodnes obdivujeme (viz níže). Po jejich skončení vystavil nové zákony na mramorových deskách a vzdal se úřadu. Solón vyvedl Athénský stát z krize a nastartoval demokratické reformy. Ty však nebyly ihned příznivě přijaty a fungování nové ústavy zaručilo po nastalých nepokojích až panování tyrana Peisistrata.
Solón zemřel roku 555 př. Kr., tedy ve vysokém věku. Po smrti mu vděční občané postavili pomník a nazvali jej „svatým zákonodárcem“. Obdivovali se mu mimo jiných i Platón a Démosthenés. Je řazen k sedmi největším mudrcům Řecka.
[editovat] Dílo
Zachovalo se přes 250 veršů zákonů. Jsou psány v jambu. V morálních i politických elegiiích se odráží jasné myšlení a upřímnost. Nedosahuje však květnatosti svých současníků Sapfó a Alkaia z Lesbu
[editovat] Solónovy reformy
- Prvním Solónovým činem ve svěřeném úřadě byla všeobecná amnestie. Amnestovéni byli kromě vrahů a vlastizrádců a jiných delikventů i všichni vyhnanci, včetně Alkménovců. Následně poslal vojsko proti městu Kirze do války, kterou vyhlásila delfská amfyktiónie. Tím si zjednal klid na práci při ústavních reformách.
- Dalším činem bylo zrušení všech dluhů bez náhrady a vykoupení občanů, kteří upadli pro dluhy do otroctví. Současně zakázal, aby bylo možno ručit za dluhy tělem. Zrušil i poplatky z pozemků a další nevolnickou vazbu, dle které se rolník stal otrokem, pokud nemohl odevzdávat část ročního výnosu obilí.
- Podpořil rozvoj obchodu a pěstování plodin na úkor obilnářství tím, že zakázal vývoz obilí a povolil vývoz olivového oleje. Tímto krokem také zajistil výživu obyvatel. Dále zavedl nový systém měr a vah a dal razit stříbrné mince (nejisté).
- Řemeslníkům bez půdy udělil občanská práva a jejich podnikání podpořil zákonem, který vyvazoval syny z povinnosti živit staré rodiče, pokud jej nedali vyučit řemeslu.
- Zrušil rodová privilegia a obyvatelstvo Athén rozdělil do čtyř tříd podle majetku (tímokracie) na
-
- nejvyšší třídu - vlastníky (pentakosiomedimnoi), do které patřili lidé dosahující výnosu 500 medimnů plodin, jejíž příslušníci se mohli stát nejvyššími úředníky,
- druhou třídu - jezdce (hippeis), výnos 300 medimnů, jejímž příslušníkům byly dostupné všechny vysoké úřady kromě úřadu pokladníka,
- třetí třídu - pěšáky, těžkooděnce (zeugítai), výnos 200 medimnů, ze které pocházeli nižší úředníci,
- čtvrtou třídu - dělníky, nádeníky (thétes), bez omezení majetku, ze které každý mohl být členem nově zřízené „rady čtyř set“, která kontrolovala činnost úřadů a předkládala zákony.
-
-
- Pozn. 1 medimnos = 52,5 litr)
-
- Tento krok však nastartoval politický třídní boj.
- Vydal zákon, dle kterého se kterýkoli občan mohl odvolat proti rozhodnutí jakéhokoli úřadu, a to k soudu. Takový zákon neměl do té doby precedens.
- Zřídil nový nejvyšší soud (Hélaia) z porotců volených losem.
- Nově stanovil složení lidového sněmu podle starých tradic, kterého se mohli zůčastnit všichni občané Athén, a který měl právo rozhodovat o všech věcech a volit všechny úředníky.
[editovat] Literatura
- Vojtěch Zamarovský, Řecký zázrak., Mladá fronta, Praha 1972
- Peter Levi a kol., Svět starého Řecka, Knižní klub k. s., Praha 1995, ISBN 80-7176-214-8
- Anne - Marie Buttinová, Řecko, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002, ISBN 80-7106-566-8
