Rytířské řády
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rytířské řády vznikají koncem 11. a během 12. století, především v souvislosti s křížovými výpravami do Svaté země. Řády se postupně staly významným vojenským faktorem křesťanských státečků, které v jejich důsledku ve východním Středomoří vznikly.
Původní myšlenkou řádů byla sice péče o (nemocné) poutníky do Svaté země, postupně však vstupovala do popředí jejich ozbrojená ochrana a zejména rozšiřování křesťanství (v heraldických znacích těchto řádů se proto často objevuje kříž) a potírání islámu. Členové řádů tak spojovali tradiční mnišské přísliby (chudoba, cudnost, poslušnost) s povinností boje proti nevěřícím, tj. pohanům. Další řády vznikly později na jejich působištích ve Španělsku a severovýchodní Evropě.
Postupem doby však jejich role jako vojenská síla proti Arabům a při šíření křesťanství ustoupila do pozadí, řády se koncentrovaly na získání státní moci a hromadění majetku. To vedlo ke konfliktům jak se Svatou stolicí, tak i se světskými panovníky, v některých případech pak k zabavení jejich majetku a rozpuštění řádu.
Činnost řádů, které se dochovaly do dnešní doby, je výlučně dobročinného charakteru, i když jejich vnitřní struktura často připomíná tradice středověku. V 19. a 20. století pak vzniklo několik řádů, které se odvolávaly na tradici řádů středověkých. Většinou se jednalo o fiktivní imitace.
[editovat] Podívejte se také na
Rytířské řády:
- Maltézský řád – také maltézští rytíři, johanité atd.
- Řád mečových bratří – také livonští rytíři atd. (který vznikl a působil jen v Pobaltí)
- Řád německých rytířů – také německý řád, teutonští rytíři atd.
- Řád templářů – také templáři atd.
- Řád křižovníků s červenou hvězdou – jediný rytířský řád založený v českých zemích
Seznamy velmistrů:
