Postřižiny (rituál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Postřižiny je rituální (resp. obřadné) ustřižení vlasů. Tento obřad lze v mnoha formách nalézt u mnoha kultur nejen v Evropě (Slované, Římané), ale i u kultur asijských (např. Číňané). O vzniku a původu tohoto rituálu existuje několik teorií, z nichž nejvýznamnější předpokládají, že se jedná o náhradu lidské oběti – tzn. nebyl obětován celý člověk, ale pouze jeho část. Druhá poměrně významná teorie předpokládá, že bohům byla věnována část člověka, aby jej přijali pod svoji ochranu a jakoby se s ním „seznámili“.
Samotné provedení pak mohlo být pouze ustřižení jednoho či několika pramenů, zastřižení vlasů a nebo sestřižení vlasů do nějaké podoby, popř. i vyholení celé lebky. Někdy se jednalo o hlavní prováděný obřad, často však byly postřižiny prováděny jako doplňkový obřad.
U některých národů byl tento zvyk prováděn pouze jednou za život u jiných se vyskytuje několikrát za život (např. přijetí jména i svatba).

[editovat] U dětí

Postřižiny se nejčastěji konaly buď u velmi malých dětí, nejčastěji při pojmenování, nebo v okamžiku, kdy se dostávali do puberty, další možností je ještě dosažení sexuální dospělosti (u dívek první menstruace). Někteří badatelé se domnívají, že právě v oslavě dospělosti ženy, lze hledat kořeny tohoto zvyku, to by ovšem naznačovalo, že se jedná o jeden z nejstarších zvyků, pocházející až z období matriarchální společnosti.

V Rusku (rusky Постриг) se tento rituál udržel i po přijetí křesťanství ačkoliv pak se jednalo spíše než o obřad o jakýsi zvyk, aplikovaný v knížecích rodinách, pouze na chlapcích. Tito chlapci zde byli postřihováni mezi 3 - 5 rokem a zpravidla se jednalo o první stříhání vlasů. Samotné stříhání pak probíhalo v chrámu, za přítomnosti biskupa. Po tomto ostříhání byl takový chlapec zpravidla posazen na koně. Toto posazení na koně se dělo za přítomnosti lidu a jednalo se vlastně o jakési ukázání nového pána lidu a bojarům. Později tento zvyk prošel zajímavou obměnou a ztratil svůj původní význam, neboť se přenesl i mezi neknížecí rodiny a v této podobě bývá chápán jako jakési symbolické předání dítěte (zpravidla chlapce) z mateřské výchovy do výchovy pro život, tj. otci. Zajímavé na tom je, že existuje i teorie, že toto byl jeden z původních významů postřižin.

[editovat] U dospělých lidí

Jak již bylo zmíněno, někdy byl tento obřad spojován s přijetím dítěte do stavu dospělosti, kdy právě oním ostříháním se stal dospělým jedincem společnosti (v tomto případě se jednalo zpravidla, nikoli však výhradně o chlapce), tento druh postřižin byl rozšířen především v předkřesťanské skandinávii. U žen se nejednalo o vymezení stavu přechodu do dospělosti, neboť ženou se dívka pravděpodobně stala již začátkem první menstruace, ale pouze o zdůraznění a oslavu její plodnosti, která byla pravděpodobně prováděna při nejbližší příležitosti, od počátku této první menstruace.

Další aplikací, poměrně běžnou u některých slovanů, tohoto zvyku bylo stříhání vlasů při svatbě a to jak ženichovi tak nevěstě. Toto ostříhání jim mělo zajistit šťastné a plodné manželství.

V křesťanských dějinách si hlavu nechávaly původně oholit kajícníci, tento rituál se poté stal součástí vstupu do kláštera, přijetí mnišské hodnosti. V katolické církvi se tento obřad (tonsura) stal součástí jmenování nových duchovní, kdy světící kněz odstřihne novému knězi na každé straně hlavy a uprostřed pramen vlasů, to je symbolické znamení, že se nový kněz vzdal rozkoší života.

Ve východních církvích (rusky Пострижение - postriženie) tímto způsobem novokřtenci dávali najevo, že budou sloužit Kristu, tento zvyk pravděpodobně vychází z východořímské říše, kde se tímto způsobem označovali otroci.

Podle tohoto obřadu byl pojmenován český film Postřižiny z roku 1980.