Polychlorované bifenyly
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Polychlorované bifenyly (PCB, PCBs) je skupina látek vznikajících chlorací bifenylu. Zahrnuje celkem 209 kongenerů (příbuzných látek) s alespoň 4 navázanými atomy chlóru. Obecný vzorec je tedy C12H10-xClx, kde x ≥ 4. Z toxikologického hlediska jsou relevantní kongenery se 4-7 atomy chlóru a rovinným uspořádáním molekuly, celkem je jich 12.
Základní chemické vlastnosti: chemicky stálé, tepelně odolné, přilnavé, nehořlavé ...
Polychlorované bifenyly se začaly masově používat ve 30. letech v USA a odtud se pomalu rozšířily do celého světa. Používaly se jako běžná aditiva v barvách, lacích, hydraulických zařízeních, či teplonosných médiích.
V 60. letech se však začaly objevovat náznaky, že tyto látky nejsou tak neškodné, jak se myslelo. Ačkoliv se původně vůbec nepředpokládalo, že by někdy mohly proniknout do potravního řetězce, byly stále častěji diagnostikovány v tkáních organismů, zejména pak u predátorů na vrcholu řetězce, ale také v mléce a mase krav, koz a dalších podobných živočichů. Ukázalo se také, že u výše zmíněných 12 kongenerů existují významné negativní účinky na organismy.
Podrobný toxikologický výzkum postupně odhalil, že zatímco akutní toxicita PCB je nízká, výrazně silnější je jejich účinek coby kumulativních jedů. Za nejvážnější jsou považována karcinogenní rizika, zejména pokud jde o rakovinu slinivky břišní a rakovinu jater. Dále bylo prokázáno, že mají nepříznivý účinek na výkon imunitního systému, poškozují játra a snižují plodnost. Velmi nepříjemným se ukázala jejich perzistence v prostředí, značná odolnost vůči všem druhům rozkladu a velmi špatná vyloučitelnost z organismu. U savců se jako nejúčinější jeví jejich vylučování mlékem, což rozhodně není optimální.
V případě člověka byl značně nepříjemný zejména příjem skrze mléko, neboť PCB se běžně používaly v ochranných nátěrech sil, odkud se dostaly do siláže a po pozření dobytkem přecházely ve značné míře do mléka. Možný byl ale samozřejmě i příjem skrze maso kontaminovaných živočichů.
Polychlorované byfenyly začaly být po výše uvedených zjištěních stahovány z výroby a prodeje. V Československu byla jejich výroba zastavena v roce 1984, poslední legální použití výrobků obsahujících významné množství PCB bylo možné ještě v roce 1986.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- Pavel Kalač: Organická chemie. Přírodní a kontaminující látky. Jihočeská univerzita 1992, ISBN 80-85645-01-7, str. 77-78
|
MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV |
|
©
Obsah této stránky (nebo jeho část) byl odstraněn kvůli podezření z porušení autorských práv. Text, který sem byl vložen, se nápadně podobá textu z: Tato stránka je proto nyní zapsána na Wikipedie:Porušení práv. Samotná podoba textu nutně neznamená, že k porušení práv skutečně došlo, ale aby text mohl ve Wikipedii zůstat, je třeba ověřit jeho původ. Pokud se nepodaří původ textu ověřit, bude článek či příslušná část po týdnu smazána. Wikipedistovi, který text vložil, by na jeho diskusní stranu mělo být vloženo upozornění {{copyvio autor|Polychlorované bifenyly}}. |
|
Pokud jste materiál vložil(a) do Wikipedie oprávněně a za podmínek naší licence, uveďte to prosím na diskusní stránce k tomuto článku. Podrobnější informace, jak postupovat, najdete na Wikipedie:Porušení práv. Neobnovujte bez vysvětlení odstraněný text. Takový text by byl opět odstraněn. Pokud máte k šíření textu povolení, prokažte to na diskusní stránce, a text bude v článku následně obnoven. Děkujeme za pochopení. |
|
Vkládáním autorských děl do Wikipedie bez výslovného souhlasu autora nebo držitele práv k šíření pod licencí GFDL porušujete zákon a pravidla Wikipedie. Uživatelům, kteří opakovaně porušují tato pravidla, může být dočasně zakázáno editovat články. Uvítáme však vaše původní příspěvky. |
