Poštolka obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Poštolka obecná

Stupeň ohrožení v ČR: Vyžadující další pozornost

Poštolka obecná

Taxonomické zařazení

Říše:	Živočichové (Animalia)
Kmen:	Strunatci (Chordata)
Podkmen:	obratlovci (Vertebrata)
Třída:	Ptáci (Aves)
Podtřída:	Letci (Neognathae)
Řád:	Dravci (Falconiformes)
Čeleď:	Sokolovití (Falconidae)
Rod:	Poštolka (Falco)

Binomické jméno

Falco tinnunculus
Linné, 1758

Poštolka obecná (Falco tinnunculus) je malý zástupce řádu dravců. Rozpětí křídel se pohybuje v rozmezí 70 - 80 cm. Samec má světle šedou hlavu a ocas, červenavě hnědý hřbět a žlutohnědou hruď s černými kapkovitými skvrnami. Samice a mladí jedinci mají hřbet rezavě hnědý s příčnými černými skvrnami. Létá nad poli a mnohdy se při třepotavém letu zastaví na místě a pátrá po kořisti.

[editovat] Popis

Poštolka obecná je drobný sokolovitý dravec o něco větší, než hrdlička divoká. Hmotnost samce dosahuje v půměru cca 180 g a samice 220 g. Rozpětí křídel se pohybuje mezi 68 - 80 cm. Údaje se však podle různých zdrojů mohou velmi lišit, neboť poštolky mají velkou geografickou proměnlivost nejen ve velikosti, ale i v barvě. Jako všichni sokolovití mají poštolky výrazně zašpičatělá křídla a dlouhý ocas.

Výrazným znakem je červenohnědě zbarvený hřbet u samců s tmavými skvrnami, u samic a mláďat s tmavými příčnými pruhy nebo vlnkami. Ruční letky jsou tmavé. Spodina těla je světlejší s podobnými tmavými skvrnami jako na hřbetě u mláďat je výrazné podélné skvrnění. Samci mají temeno a týl hlavy šedé a bělavé hrdlo lemuje výrazný černý vous na líci. Šedý mají i ocas většinou bez pruhů, jen na konci mají širokou tmavou pásku. Samice a mláďata mají ocas hnědý s tmavým příčným pruhováním.

Nejcharakterističtější je pro poštolky jejich třepotavý let, kdy se udržují ve vzduchu na jednom místě, vyhlížejí kořist a po jejím zahlédnutí útočí střemhlavým letem. Tento způsob lovu ji odlišuje od jinak poměrně podobného krahujce obecného, který však při lovu letí nízko nad terénem a i silueta křídel má u krahujce tupější zakončení. Poštolky za letu poměrně rychle mávají křídli a po několika úderech dělají přestávku. Při kroužení mají široce rozevřený ocas.

Poštolky se ozývají poměrně pronikavým voláním „kli kli kli kli kli kli kli“.

[editovat] Hnízdění

Poštolka obecná se dokáže velmi dobře přizpůsobit prostředí. Nejhojněji hnízdí v otevřené krajině s alejemi nebo skupinami stromů. Hnízdí i na okrajích lesů a v posledních desetiletích se stěhuje i do měst. Hnízdí od konce dubna do července jednou ročně, v případě velmi příznivých podmínek můžou výjimečně zahnízdit i dvakrát. Venkovské populace hnízdí v průměru o 14 dní později než populace městské.

Poštolky vlastní hnízdo nestaví, využívají hnízda jiných ptáků (zejména strak a vran) a také různé dutiny, římsy a výklenky budov, kde snáší vejce pro která jen vytlačí důlek v původním materiálu, pokud to jde. Pozdeji je v hnizde znacne mnozstvi zbytku koristi. V poslední době také velmi často hnízdí na balkonech paneláků na sídlištích. V ČR hnízdí odhadem asi max 13000 párů se stabilní tendencí.

Samice snáší 3 - 7 vajec. Zbarvení vajec je proměnlivé vesměs okrově hnědé s tmavšími skvrnami, nebo mramorováním. Na vejcích sedí zpravidla samice a samec jí nosí potravu. Inkubace trvá cca 28 dnů, po vylíhnutí shání potravu jen samec, ale samice se k němu po pár dnech přidává a krmí oba rodiče 23 - 33 dnů na hnízdě a další cca týden i po opuštění hnízda. Z počátku samice mláďatům potravu trhá, po cca dvou týdnech už ji dostávají vcelku. Protože prodleva mezi prvním a posledním sneseným vejcem je poměrně velká, probíhá líhnutí několik dní (2-3, výjimečně až 6). Později vylíhlá mláďata v případě nepříznivých podmínek hynou. Mladí pohlavně dospívají již v následujícím roce.

[editovat] Potrava

Hlavní složkou potravy poštolek jsou hraboši, též větší hmyz, ještěrky a ptáci zdržující se na zemi. V letech s nízkým stavem hlodavců stoupá zastoupení drodbného ptactva v potravě.

[editovat] Rozšíření

Poštolka obecná je převážně tažný pták, zimu tráví nejčastěji ve středomoří, někteří ptáci však zůstávají i ve střední Evropě. Na hnízdiště se vrací od února. Mnohé poštolky však v Česku přezimují, zčásti jde o severské populace.