Plášťová pluma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Plášťová pluma je oblast teplejšího materálu v plášti Země (nebo jiné planety), která stoupá vzhůru k povrchu a může mít za následek vznik vulkanických center zvaných horké skvrny nebo také záplavových bazaltů. Jde o druhotný způsob, jakým se planeta ochlazuje, mnohem méně účinnější než je ochlazování spjaté s deskovou tektonikou. S konceptem plášťové plumy přišel ve snaze vysvětlit vulkanická souostroví uprostřed oceánů (jako Havajské ostrovy) v roce 1971 americký geofyzik W. Jason Morgan.^[1] Někteří odborníci dávali vznik plum do souvislosti s ochlazováním jádra a předpokládalo se tedy, že jde o útvary procházející víceméně celým pláštěm. V nedávné minulosti ale seismická tomografie ukázala široké spektrum plum – některé dosahují od povrchu až k rozhraní pláště a jádra, jiné jsou pozorovatelné u povrchu, ale zanikají ve středním plášti a další ještě zřejmě nedosáhly od jádra k povrchu Země.^[2] To ukazuje pravděpodobně na velmi dynamický vývoj plum v čase.

[editovat] Seznam známých plášťových plum

• Hawajská pluma
• Islandská pluma

[editovat] Externí odkazy

• diskuse o plumách na serveru MantlePlumes.org (anglicky)

[editovat] Prameny

1. ↑ Morgan (1971): Convection Plumes in the Lower Mantle, Nature 230.
2. ↑ Montelli et al. (2004): Finite-Frequency Tomography Reveals a Variety of Plumes in the Mantle, Science 303 (obsahuje obrázky plum)

Tento fyzikální článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Tento geologický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.