Gutenbergova diskontinuita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Gutenbergova diskontinuita je část zemského obalu, která je alokována v hloubce 2 900 kilometrů od zemské kůry, což představuje přechod mezi spodním pláštěm tvořeného silikátovou taveninou a polotekutým jádrem tvořeným polotekutými kovy (hlavně železo a nikl). Její mocnost se na základě měření pohybu seismických vln odhaduje na 300 kilometrů. Situována je přibližně do hloubky 2 900 kilometrů od povrchu Země.

Nazvaná byla po německém geofyzikovi Gutenbergovi, který jako první předložil soubornou geofyzikální interpretaci vnitřních obalů Země a tak přispěl k poznání pochodů uvnitř Země. Občas se používá i označení jako D" („D double-prime“ or „D prime prime“). Název pochází od matematika Keith Bullena.

Tento geologický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.