Perun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Perun (Jarovít) je pohanský bůh hromu a blesku, kterého ctili staří Slované a Baltové. V Rusku se nazýval Perun (Перун), v Polsku Piorun či Perunu, v Pobaltí ho znají jako Perkuna (litevsky Perkūnas, lotyšsky Perkons). Je zobrazován jako muž drsného výrazu s měděnou bradou. Někdy též se stříbrnou hlavou a zlatými vousy. Jezdí ve voze taženém kozlem nebo létá bouřící oblohou na velkém mlýnském kameni. Jeho zbraní je sekyra, ale někdy i kladivo, jimiž metá ohnivé střely – blesky.

Dochované podrobnosti o Perunově kultu dokládají, že původně byl ochráncem zemědělství. Jako bůh plodnosti se potuloval po zemi, šířil záři letního slunce, rozháněl mraky a roztával sníh. Perun je bohem silného sociálního cítění, který stíhá pole zlých lidí kroupami. Z Ruska jsou známy obřady k přivolání deště, při nichž nahá čistá panna, ověnčená květinami, tančila v magickém kruhu. Zdá se, že tanec a pití byly důležitou součástí ruského Perunova kultu. V ruském Kyjevě stál jeho významný chrám až do 10. století.

Perun je často srovnáván s germánským hromovládcem Thorem, poněvadž před christianizací Ruska v roce 988 měla tato země mnoho společného se severozápadní Evropou. Ruský stát totiž vznikl díky vikinskému obchodu a usazování se v povodí velkých řek. Roku 882 vikinský vojevůdce Oleg dobyl Kyjev a povýšil ho na „matku ruských měst“. Díky tomuto germánskému přílivu nepřekvapí, že Perun je očividně podobný Thorovi. Perunovým posvátným stromem je dub, který se k jeho poctě zapaloval a ze dnů mu je zasvěcen čtvrtek nebo úterý. Křesťanství z něj učinilo sv. Eliáše.