Pán prstenů
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pán prstenů (v anglickém originále The Lord of the Rings, často zkracováno na LOTR) je epická fantastická trilogie Johna Ronalda Reuela Tolkiena volně navazující na knihu Hobit. Obě vycházejí ze sbírky příběhů fiktivního světa Arda, která nese jméno Silmarillion, zveřejněné však až později. Trilogie představuje nejdůležitější příběh konce Třetího věku světa Středozemě. Pán prstenů patří mezi nejznámější fantasy příběhy, někdy bývá označována za zakladatelské dílo žánru.
Příběh popisuje klasický konflikt dobra se zlem. Základním úkolem dobra v tomto příběhu je zničit Jeden prsten, který ve spojení se svým pánem Sauronem představuje děsivou ničivou sílu pro celou Středozem. V knize sledujeme sjednocení mnoha národů a ras Středozemě v posledním zápase s Temným pánem. V několika dějových liniích můžeme sledovat jak kolektivní hrdinství posledních vojsk Západu, tak individuální hrdinství a problémy jednotlivých členů původního Společenstva Prstenu.
Jednotlivé díly trilogie se nazývají Společenstvo Prstenu, Dvě věže a Návrat krále.
Dílo bylo několikrát zfilmováno, naposledy jako velkofilm v letech 2001–2003 režisérem Peterem Jacksonem. Na motivy knihy také vzniklo velké množství počítačových i her, také hry na hrdiny často hledají inspiraci v Tolkienových příbězích.
Vydání Pána prstenů v dánštině ilustrovala královna Margareta.
Obsah |
[editovat] Příběh
Tolkien napsal své smyšlené příběhy včetně Pána prstenů jako mytologii pro Anglii, která na tomto poli značně zaostávala za severogermánkými bratranci. Také potřeboval světy a legendy pro své umělé jazyky, neboť podle jeho slov: „Jazyk není živý, pokud nemá svoji historii, příběhy, které za ním stojí.“
[editovat] Společenstvo prstenu
Na počátku příběhu se hobit Frodo, synovec a dědic Bilba Pytlíka, dozví od čaroděje Gandalfa, že jeho prsten, který zdědil po Bilbovi (jak ten jej nabyl, se popisuje v předchozí části příběhu, v knize Hobit), považovaný jím za víceméně hračku, je ve skutečnosti Jeden prsten, který si kdysi vyrobil Temný pán Sauron, aby si s jeho pomocí podrobil obyvatele Středozemě, především elfy. Dozví se, že Sauron byl kdysi dávno poražen a prsten mu byl odňat, nyní však opět posiluje svou ztracenou moc a touží prsten získat zpět. Je pravděpodobné, že se již Sauron dozvěděl o Bilbovi, a proto musí Frodo opustit hobití zemičku Kraj, aby se prstenu Sauron nezmocnil. Frodo se spolu se svým zahradníkem Samvědem Křepelkou (Samem) a přáteli Smělmírem Brandorádem (Smíškem) a Peregrinem Bralem (Pipinem) vydává na Gandalfovu radu do elfí pevnosti Roklinky, kam Sauronova moc nesahá a kde se má rozhodnout o dalším osudu prstenu. Brzy je odhalí Černí jezdci, Prstenové přízraky, Sauronovi služebníci, a hobiti jsou nuceni celou cestu prchat před jejich pronásledováním. Přes další nebezpečí (málem podlehnou zlému duchu mohyly v Mohylových vrších) se dostanou do městečka Hůrky, kde se seznámí s Aragornem, dědicem starobylého lidského Gondorského království na jihu Středozemě, jenž se však hobitům představí jako hraničář Chodec. Aragorn nabídne hobitům pomoc s cestou do Roklinky. Tam skutečně dorazí, i když jsou cestou na vrchu Větrově téměř polapeni Prstenovými přízraky; Frodo je nicméně jimi těžce raněn (v Roklince je opět uzdraven, ne však zcela).
V Roklince uspořádá její pán Elrond poradu, jíž se zúčastní elfové, lidé, trpaslíci, Frodo se svými hobitími přáteli a čaroděj Gandalf. Elrond přítomným vypoví celý příběh prstenu a v následné debatě, jak s ním naložit, je rozhodnuto, že jediný způsob, jak zamezit, aby se kdy opět dostal do Sauronovy moci, je zničit ho na místě, kde byl vyroben, tedy v srdci Sauronovy říše Mordoru v Puklinách osudu, průrvě ohnivé hory Orodruiny (Hory osudu). Protože se nikdo nechce dobrovolně do tak nebezpečného místa vydat, nabídne se nakonec Frodo. Jeho nabídka je přijata a jsou mu ustanoveni společníci mající mu pomáhat na cestě: všichni jeho hobití přátelé, Aragorn, Gandalf, elf Legolas, trpaslík Gimli a Boromir, syn správce Gondoru. Tuto družinu (Společenstvo prstenu) zavede cesta do starobylé, nyní opuštěné podzemní trpasličí říše Morie, kde probudí nestvůru z dávných časů, balroga (původ těchto duchů je vysvětlen v Silmarillionu). Gandalf, dosavadní vůdce výpravy, v souboji s balrogem podlehne, ostatní členové družiny uniknou do elfí lesní říše Lórien. Jeho vládce Celeborn s chotí Galadriel poskytnou výpravě pomoc, družina dále putuje po Velké řece Anduině divočinou na jih směrem ke gondorské říši. Před Rauroským vodopádem jsou poutníci nuceni opustit řeku, při tom se Boromir pokouší Frodovi sebrat prsten, po němž během cesty zatoužil. Vzápětí je družina napadena skřety, plemenem ohavných služebníků Saurona (o jejich původu vypráví Silmarillion), tito jsou však ve službách čaroděje Sarumana. Boromir v boji s nimi umírá, Pipin a Smíšek jsou skřety uneseni a Frodo se rozhodne po zkušenosti s Boromirem jít do Mordoru sám (se Samem), aby nepokoušel i ostatní. Na konci prvého oddílu trilogie se tedy Společenstvo rozpadá a další vyprávění bude sledovat jejich osudy odděleně.
[editovat] Dvě věže
První kniha (třetí v rámci celé trilogie) sleduje osudy Aragorna, Legolase a Gimliho. Aragorn se na počátku rozhodne sledovat skřety, kteří s uneseným Smíškem a Pipinem směřují na západ do sídla čaroděje Sarumana. Než se jim to podaří, skřeti jsou pobiti jezdeckou družinou Rohirů, obyvatel Rohanu, království, přes jejíž území skřeti putují. Zajatí hobiti přitom nepozorovaně uniknou a dostanou se do blízkého lesa Fangornu, který je domovem entů, stromům podobných bytostí, které les opatrují. Na jednoho enta jménem Stromovous Smíšek s Pipinem narazí. Svým příchodem přimějí enty se sejít a reagovat na situaci, která se jich dotýká nepřátelským jednáním Sarumana, jehož sídlo s Fangornem sousedí. Entí hněv nad Sarumanovým chováním konečně přeteče a enti se s oběma hobity vydají k Sarumanovu sídlu, věži Orthanku stojící uprostřed kruhu skal s názvem Železný pas. V Železném pasu si Saruman vybudoval rozsáhlé dílny, v nichž vyzbrojuje své vojsko skřetů, neboť dříve zatoužil po Jednom prstenu a snaží se jej získat místo Saurona (o tom se čtenář dozví z kapitoly o Elrondově poradě). Enti dílny v Železném pasu zničí a věž Orthank obklíčí, Saruman je polapen ve svém sídle.
Aragorn s Legolasem a Gimlim nedostihnou skřety dříve, než ti jsou poraženi Rohiry. Se zajatými hobity se již nesetkají, zato se setkají s jednou rohirskou družinou, vedenou Éomerem, synovcem rohanského krále. S jejich pomocí se vydají hledat do Fangornu Smíška s Pipinem, narazí tam však na Gandalfa, který, jak se ukáže, v souboji s balrogem nezahynul a nyní se vrací na svět ještě silnější - jako Gandalf Bílý. Gandalf Aragorna s druhy odvrací od dalšího hledání hobitů a bere je s sebou do rohanského hlavního sídla Edorasu. Rohanský král Théoden je v zajetí vlivu svého rádce Grímy Červivce, ve skutečnosti Sarumanova sluhy, který měl Rohiry udržet v Sarumanově vlivu. Od Grímy osvobozený Théoden se následně s vojskem vydá do Železného pasu, aby skoncoval se Sarumanovou mocí. Saruman se pokusí Rohiry zničit svým skřetím vojskem a ti jsou nuceni uchýlit se do staré gondorské pevnosti Hlásky v Helmově žlebu a v ní se bránit. Sarumanovo vojsko je nakonec poraženo a Gandalf s Éomerem se vydají přemoci samotného Sarumana. Ten se je nejprve pokusí silou své výmluvnosti svést na svou stranu, Gandalf mu přesto odejme čarodějnickou moc a tím ho zbaví vlivu. O Sarumanově porážce se okamžitě dozví Sauron (Saruman vlastnil tzv. vidoucí kámen (palantír), umožňující spojení na dálku, do něhož se podívá Pipin) a vyšle Prstenový přízrak, aby k němu dopravil hobita, o němž je přesvědčen, že nese prsten. To je předzvěst brzké války, kterou Sauron hodlá rozpoutat, proto se Gandalf spěšně spolu s Pipinem vydává na cestu do Gondoru.
Další kniha popisuje cestu Froda a Sama. Nedlouho po rozpadu Společenstva narazí na Gluma, tvora, který vlastnil Jeden prsten před Bilbem (blíže o tom v Hobitovi). Glum sledoval Společenstvo od Morie, kde přebýval, neboť toužil prsten získat zpět. Frodo Gluma zkrotí a přiměje ho, aby mu ukázal cestu do Mordoru, kde již podle vlastních slov jednou byl. Glum Froda se Samem vede k hlavní bráně do Sauronovy země (obklopené horami), ta je však silně střežena. Glum pak nabídne další cestu dále na jihu. Při jejím hledání narazí hobiti s Glumem na družinu Faramira, Boromirova bratra, který v tamní končině hlídá východní hranici Gondoru před různými Sauronovými zlými služebníky. Faramir se dozví o prstenu, který Frodo nese, a jelikož ví, o jaký prsten se jedná, málem po něm sám zatouží. Nechá však hobity pokračovat dál v cestě. Hobiti pod Glumovým vedením dojdou nakonec k průsmyku, kudy vede cesta do Mordoru. Vydají se jím vzhůru, až dojdou k podzemním tunelům, které ústí přímo v Mordoru za hřebenem hraničních hor. Glum je do tunelů zavede a potom zmizí. Glum totiž stále touží získat zpět Jeden prsten a doufá, že se Froda zbaví pomocí Oduly, obrovské pavoučice, která tunely obývá. Odula skutečně hobity přepadne a svým jedem ochromí Froda. Sam v domnění, že je Frodo mrtev, si bere prsten k sobě, čímž nevědomky zabrání Sauronovi, aby se prstenu zmocnil, neboť vzápětí Frodovo tělo naleznou skřeti. Sam je rozhodnut dokončit poslání sám a prsten donést k Hoře osudu, na samém konci knihy se však dozví od skřetů, že Frodo je pouze omráčen.
Druhý oddíl Pána prstenů se jmenuje Dvě věže, neboť jeho děj probíhá ve stínu dvou věží, Sarumanova sídla Orthanku a věže, v níž sídlí Sauron a jejíž jméno je Barad-dûr.
[editovat] Návrat krále
Na počátku první knihy poslední části trilogie přijíždí Gandalf s Pipinem do Minas Tirith, hlavního města Gondoru. Gondorská říše je v tíživé a stále se zhoršující situaci, neboť Sauron, bez ohledu na to, že ještě nezískal prsten, hodlá válkou přemoci ostatní obyvatele Středozemě a vybudovat v ní vlastní neomezené panství a jako první hodlá zaútočit na Gondor jakožto na nejmocnější z jeho odpůrců a rovněž kvůli dávné zášti (o tom v Silmarillionu). Gondor potřebuje zoufale spojence, a tak se Aragorn, zatímco Gandalf s Pipinem cestují do Minas Tirith, vydává do rohanského horského průsmyku na Stezky mrtvých, kde dlí stínové vojsko duchů bojovníků, kteří v jedné dávné bitvě porušili přísahu. Aragorn je nyní vyzve, aby mu pomohli a tak odčinili dávnou vinu. Stínoví bojovníci porazí na jihu Gondoru Sauronovy spojence piráty, kteří vázali gondorské síly na jihu jejich říše a oslabovali tak hranici s Mordorem. Ve stejnou dobu se na pomoc Gondoru chystají i Rohirové. Než však pomoc stihne dorazit, Sauronovo vojsko opustí Mordor a oblehne Minas Tirith. V jeho čele je kapitán Prstenových přízraků. Jeho však zanedlouho zabije rohirská dívka Éowyn (neteř Théodena) a vzápětí dorazí i pomoc od Rohirů a gondorských vojáků z jihu. První Sauronův útok je odražen, je však jasné, že Sauron tím oslaben nebyl, zatímco Gondor přišel o mnoho sil. Gandalf se od Faramira dozví o jeho setkání s Frodem a rozhodne se odlákat Sauronovu pozornost od něj, neboť Frodova pouť je jediná naděje svobodných národů Středozemě. Gondorští proto shromáždí vojsko největších bojovníků a vydají se k hlavní bráně Mordoru, na opačnou stranu, než kudy se vydal k Orodruině Frodo. Sauron se domnívá, že ve vojsku je Jeden prsten a že výprava má za cíl ho svrhnout a nositele prstenu nastolit novým pánem; vrhne proto proti Gondorským největší vojsko, jaké má v záloze, a přes úporný odpor se na stranu tohoto vojska začne klonit vítězství.
Poslední kniha začíná Samovou snahou osvobodit Froda ze skřetího zajetí. To se mu také podaří a oba hobiti se v přestrojení za skřety vydávají do nitra Sauronovy říše Mordoru směrem k hoře Orodruině. Cestou jsou málem odhaleni, neboť narazí na oddíl skřetů a jeho velitel je považuje za uprchlé skřety. Donutí je proto zařadit se do oddílu, který směřuje k severní hlavní bráně, odkud má spolu s dalšími zaútočit na blížící se Gondorské vojsko. U brány se v nastalém zmatku nicméně oba hobiti vytratí a vydají se opět ke svému cíli. Froda již velmi unavuje dlouhá cesta, jeho únavu umocňuje i staré zranění na Větrově a břemeno samotného prstenu, jehož moc se s přibližováním k místu jeho vzniku zvětšuje. K dovršení všeho zjistí, že je stále pronásleduje Glum a touží se prstenu zmocnit. Když nakonec Frodo dorazí k hoře a vstoupí do Puklin osudu, podlehne moci prstenu a místo zničení jej prohlásí za svůj. To si okamžitě uvědomí Sauron v nedaleké Barad-dûr a pošle k hoře Prstenové přízraky, které právě bojují u hlavní brány Mordoru s gondorským vojskem. Osud Středozemě se zdá být zpečetěn, neboť Frodo by ani s prstenem nebyl schopen nazgûlům vzdorovat, zasáhne však Glum. V šílené snaze zmocnit se prstenu Froda přepadne, z radosti nad znovunabytím prstenu však ztratí rovnováhu a zřítí se do ohně Hory osudu i s prstenem. Frodovo poselství tak nakonec přece dojde naplnění. V okamžiku, kdy prsten dopadne do ohně hory, se Sauronova věž zřítí, Sauronova vojska jsou ochromena a Sauron sám se mění v bezmocného ducha, který odlétá do dáli.
Závěrečné kapitoly líčí, jak je obnoveno panství Gondoru nad celou západní Středozemí a jak je opět nastolen král (odtud název třetího dílu), jímž se stává Aragorn. Na samém konci se všichni čtyři hobiti vracejí do Kraje, který však není takový, jaký jej opouštěli. V Kraji se po svém vyhnání z Orthanku usadil Saruman s Červivcem a hobity si zotročil. Frodovi s přáteli se však podařilo Kraj osvobodit. Gríma Červivec již nechtěl Sarumanovi sloužit a zabil ho, sám pak byl zabit hobity. Trilogie končí konstatováním, že Třetí věk Středozemě skončil a začíná Čtvrtý věk, panování lidí.
[editovat] Verše o Prstenu
- Tři prsteny pro krále elfů pod nebem,
- Sedm vládcům trpaslíků v síních z kamene,
- Devět mužům: každý je k smrti odsouzen,
- Jeden pro Temného pána, jenž dlí na trůně
- v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem.
- Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže,
- Jeden všechny přivede, do temnoty sváže
- v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem.
Řádky :
- Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže,
- Jeden všechny přivede, do temnoty sváže
jsou napsány v černé řeči Mordoru na Prstenu. Fonetický přepis by byl:
Aš nazg durbatulúk, aš nazg gimbatul, aš nazg ɵrakatulúk agh burzum-iši krimpatul
