Aragorn
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec |
Arathorn II.
|
| syn |
Eldarion
|
| děd |
Arador
|
| praděd |
Argonui
|
Aragorn (1. března 2931 T.v. - 120 Č.v.) je hlavní hrdina trilogie J. R. R. Tolkiena Pán prstenů. Je představen zhruba v polovině Společenstva, když se setkal s hobity v hostinci v Hůrce. Ve filmové triologii Pán prstenů ho hrál Viggo Mortensen.
Tolkien zpočátku zamýšlel Aragorna pouze jako hobita-hraničáře jménem Klusák, později se mu však postava „vymkla z rukou“. Aragorn se zpočátku zdál být otrhaným tulákem, později bylo odhaleno, že je 16. náčelníkem Dúnadanů Severu, a později se stal i Isildurovým dědicem a králem Obnoveného království.
Tolkien popisuje Aragorna jako vysokého, tmavovlasého, s šedýma očima a vážnou bledou pletí.
Obsah |
[editovat] Životopis
[editovat] Raný život
Aragorn se narodil 1. března 2931 T.v. (1331 Krajského letopočtu) náčelníku Arathornovi II. a jeho ženě Gilraen. Byl pojmenován po svém pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pradědečku Aragornovi I. Aragorn byl po obou rodičích potomkem králů Isildura a Elendila, přes ně Elrose Tar-Minyatura a přes něj byl potomkem Elwëho, Maiy Melian, a náčelníků Prvního a Třetího domu Edain.
Aragornův otec zemřel, když byly chlapci pouhé dva roky; a Aragorn se se svou matkou uchýlil do Roklinky. Aragorn byl nazván „Estel“ (sindarský výraz pro „naděje“) a vyrůstal zde až do r. 2951. V té době mu Elrond prozradil jeho pravou totožnost a daroval mu úlomky Narsilu a Barahirův prsten. Aragorn odmítl Žezlo Annúmiasu, dokud nedospěje k právu držet jej. Zhruba v té době se také Aragorn zamiloval do Elrondovy dcery Arwen.
Od té doby Aragorn žil s hraničáři v divočině, střežíc hranice Kraje a mír v Eriadoru. Roku 2956 se Aragorn seznámil s Gandalfem a stali se blízkými přáteli. Někdy poté si Aragorn začal říkat Chodec.
Mezi léty 2957 – 2980 Aragorn podnikal výpravy za dobrodružstvím a sloužil pod praporem Thengela Rohanského a Ectheliona II., gondorského správce. Aragorn tehdy používal pseudonym Thorongil (Orel hvězdy). Roku 2980 s gondorským loďstvem dobyl Umbar, ale pak k lítosti lidu (i když nikoliv Denethora II.) odešel na východ. Někdy poté se znovu setkává s Arwen a daruje jí dědictví svého rodu – Barahirův prsten. Když později Aragorn požádal Elronda o Arweninu ruku, Elrond odmítl, alespoň do té doby, než se jeho pěstoun stane králem Gondoru a Arnoru.
[editovat] Prsten
V roce 3009 Gandalf a Aragorn společně hledali v Rhovanionu Gluma, kterého Aragorn nalezl v Mrtvých močálech poblíž Mordoru a přinesl jako vězně do síní elfího krále Thranduila v Temném hvozdě. 30. září 3018 se Aragorn připojil k hobitům v Hůrce v hospodě U Skákavého poníka. Díky Aragornově pomoci hobiti utekli nazgûlům a dorazili živi a zdrávi do Roklinky. Tehdy se stal Aragorn členem Společenstva prstenu a poté, co Gandalf zahynul v Morii, i jeho vůdcem. Po rozpadu Společenstva se Aragorn společně s Legolasem a Gimlim jal pronásledovat skřety, kteří unesli hobity Smíška a Pipina.
[editovat] Válka
Aragorn významně pomohl Rohirům v bitvě v Helmově žlebě, kde porazil Sarumana. Poté, co získal Sarumanův palantír, se sám odhalil Sauronovi jako Isildurův dědic. V té době se rozjela ofenzíva Mordoru vůči Minas Tirith a Aragorn, aby zachránil město, se vydal Stezkami mrtvých ke Kameni Erech, kde se k němu přidala armáda mrtvých. S jejich pomocí znovu porazil korzáry poblíž Pelargiru a zvítězil v bitvě na Pelennorských polích.
[editovat] Návrat Krále
Aragorn byl v r. 3019 Třetího věku korunován jako král Elessar Telcontar. Stal se 26. králem Arnoru a 35. králem Gondoru. Krátce poté se oženil s Arwen, s níž měl syna Eldariona a několik dcer.
