Gimli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Gimli (narozen 2879 Třetího věku) je trpaslík a jeden z členů Společenstva prstenu ve fiktivním světě J. R. R. Tolkiena, Středozemi. Náleží k Durinovu lidu a je synem Glóina, který putoval společně s Bilbem k Ereboru. Na Elrondově radě byl vybrán jako doprovod pro Froda na jeho výpravě za zničením Jednoho prstenu. Tento ctihodný a odvážný bojovník nosící sekeru jako zbraň se stal vzorem pro moderní pojetí trpaslíka ve fantasy literatuře.

[editovat] Životopis

Gimli je vzdáleným potomkem Durina Nesmrtelného, otce lidu, k němuž Gimli náleží. Je poprvé představen v Pánovi Prstenů při Elrondově radě, kam přišel spolu se svým otcem se zprávami z jejich domova, Ereboru. Byl vybrán jako zástupce trpaslíků do Společenstva prstenu, jež mělo za úkol zničit Jeden prsten.

Zpočátku byl v neustálém rozporu s elfem Legolasem, protože jejich rasy se neměly v lásce kvůli zničení Doriathu a protože Legolasův otec Thranduil uvěznil Glóina spolu s ostatními trpaslíky. Přesto se pomalu stávali přáteli až z nich byla téměř neodlučitelná dvojka.

Se vstupem do opuštěného dolu Durinova lidu, Morie, byl zprvu nadšený a plný optimismu, že tu najde kolonii trpaslíků vedenou jeho příbuzným Balinem, ale poté se ukázalo, že trpaslíci byli vyvražděni a důl obývají skřeti a jeskynní trolové. S těmi muselo společenstvo bojovat a nakonec se dostalo ven jen díky Gandalfovi, který se zřítil do propasti při boji s balrogem. Poté musel Gimli spolu s ostatními do Lothlórienu, lesa obydleného elfy, kteří však nejsou k trpaslíkům přátelští. Elfové, jež je provázeli, mu chtěli jako jedinému ze společenstva zavázat oči, což málem vedlo k hádce, kterou zachránil Aragorn, když řekl, že jestli má mít zavázané oči Gimli, budou je mít všichni.

Gilmiho smýšlení o elfech dramaticky stouplo při setkání s Galadriel, vládkyní lesa. Její krása, laskavost a pochopení ho fascinovalo natolik, že na konci pobytu, kdy každý mohl požádat o nějaký dar, chtěl skromně jen jeden z Galadrieliných stříbrozlatých vlasů (dostal tři). Tyto vlasy nechal po skončení výpravy zasadit do křišťálu a choval je navždy jako svůj největší poklad. Gimliho láska ke Galadriel je také vidět při setkání s Éomérem, jež se o ní špatně zmínil, protože o Lothlórienu dosud slyšel jen špatné a lživé pověsti. Gimli se ihned ohradil hrubými slovy, situace musela být opět zachráněna Aragornem.

V druhé knize (Dvě věže) prokázal svoji odvahu v bitvě o Hlásku, kde soutěžil s Legolasem o to, kdo zabije víc skřetů (Gimli zvítězil se 42, Legolas měl 41), což dokazuje jejich přátelské pouto. Po bitvě byl nadšen krásou třpytivých jeskyní v Helmově žlebu a přemluvil Legolase, aby slíbil, že po válce se sem vrátí (Gimli mu na oplátku slíbil, že s ním půjde do Fangornu, a obě tyto místa pak skutečně navštívili). Jejich přátelství bylo tak velké, že dokonce jezdili na jednom koni.

Po válce odvedl velkou část Durinova lidu do jeskyní v Helmově žlebu, kde založil novou trpasličí říši a stal se prvním pánem Třpytivých jeskyní. Trpaslíci pod jeho vedením pak opravovali škody způsobené během Války o Prsten, hlavně znovu postavili bránu Minas Tirith z mithrilu a oceli.

Gimli byl 139 let starý, když Společenstvo prstenu vyrazilo z Roklinky (o 52 let starší než Aragorn). Datum jeho smrti není známo, ale v Červené knize je napsáno, že když Aragorn roku 120 Čtvrtého věku zemřel, plavil se s Legolasem do Valinoru (na zvláštní povolení, které bylo uděleno na žádost Galadriel) a byl tak prvním trpaslíkem, jež byl v zemích neumírajících.