Norma (opera)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Norma je název opery Vincenza Belliniho z roku 1831. Autorem libreta je Felice Romani.

Obsah

1 Hlavní postavy
2 Obsah
- 2.1 První dějství
- 2.2 Druhé dějství
3 Podívejte se také na

[editovat] Hlavní postavy

Pollione, římský prokonzul Gallie (tenor)
Orovist, druid (bas)
Norma, jeho dcera (soprán)
Adalgisa, kněžka (mezzosoprán)
Flavius (tenor)

[editovat] Obsah

Varování: Článek nebo jeho část vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Norma je tragická opera o dvou dějstvích. Její děj se odehrává v antické Galii.

[editovat] První dějství

Pollione se přiznává svěmu příteli Flaviovi, že je tajně ženatý s druidskou kněžkou Normou a má s ní dokonce dvě děti. Normu však již nemiluje - místo ní chce sebou zpět do Říma vzít její přítelkyni, kněžku Adalgisu, která s jeho návrhem souhlasí.

Norma se v rozhovoru s Adalgisou dozvídá o Pollionovu plánu a proklíná jej. Když Adalgisa zjistí, že je Pollione manželem Normy, rovněž se od něj odvrací.

[editovat] Druhé dějství

Norma se snaží přesvědčit Adalgisu, aby vzala její dva syny a spolu s jejich otcem Pollionem odjela do Říma, aby se tak vyhnula hanbě z prozrazení svého tajného manželství s Římanem. Ta odmítá a snaží se naopak přemluvit Polliona, aby se vrátil k Normě, což zase odmítá pro změnu on. Naopak - je odhodlán odvést Adalgisu do Říma klidně i proti její vůli.

Norma se rozhoduje pomstít a svolává do svatyně gallské bojovníky, aby je přemluvila k povstání proti Římu. Během obřadu je zajat cizí vetřelec - Pollione. Norma obžalovává sebe z porušení slibu čistoty a Polliona ze spoluúčasti na tomto zločinu. Společně oba vstupují na obětní hranici a nechávají se obřadně upálit.