Mennonité
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mennonité jsou jednou z frakcí novokřtěnců, sami se však chápou jako nezařaditelní do běžných proudů reformace a nesouhlasí s tím, když je někdo k novokřtěncům řadí. Název pochází od zakladatele Menno Simonse. Vzdělání získal v 16. století v Holandsku, jeho hlavní zásady byly uvedeny v Simonsově textu „Fondamentboek“. Jsou to zejména:
- křest dospělých, jako více obeznámených s Kristem,
- možnost hříšníky vyloučit z obce mennonitů,
- možnost, aby duchovní byli voleni věřícími,
- naprostý zákaz nošení a používání zbraní,
- zákaz na cokoliv přísahat,
- zákaz působení ve vysokých úřadech.
Kvůli pronásledování opustila mennonitská sekta v roce 1555 Holandsko a hledala po celé Evropě vhodné místo, kde by se mohla usadit.
Řada z nich přesídlila do Ruska, posléze do Severní Ameriky. V Polsku se mennoniti usazovali v dosud neosídlených oblastech. Byli neobyčejně pracovití, vykazovali obrovskou zručnost a schopnosti co se týče vysoušení bažin.
[editovat] Externí odkazy
- http://sweb.cz/Mennonites.CZ - oficiální stránky "Mennonité - Kdo jsou? Co vyznávají?"
- Menno on the Net
- Mennonites in Bolivia
- Mennonite's schools