Matyáš Sandorf
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Matyáš Sandorf (1885, Mathias Sandorff) je třídílný dobrodružný román francouzského spisovatele Julese Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires).
Příběh maďarského revolucionáře Sandorfa, opřený o důkladnou znalost prostředí Uher, zaujímá ve Verneově tvorbě zvláštní místo. Autor se v knize nevyhýbá palčivým otázkám společenského života, přímo se dotýká tehdejších politických událostí a národně osvobozeneckého boje. Hlavní postava knihy připomíná maďarského bojovníka za svobodu Lájose Kossutha. Protirakouské spiknutí maďarských vlastenců z roku 1867 však patří do oblasti politické fantazie. V tomto roce totiž došlo k takzvanému rakousko-uherskému vyrovnání v rámci rakouské monarchie. Vzniklo tak Rakousko-Uhersko, jehož politické uspořádání na příštích padesát let skvěle vyhovovalo maďarské šlechtě, ke které patřil i Matyáš Sandorf, protože jí umožňovalo nerušeně ovládat uherské občany nemaďarské národnosti, zvláště Slováky a příslušníky některých národů z území bývalé Jugoslávie. Protirakouský osten románu se však natolik zalíbil českým vlastencům, že ho již roku 1888 vydali v českém překladu na pokračování v deníku Národní listy.
Příběh začíná v Terstu líčením přípravy povstání tří maďarských vlastenců. To je prozrazeno, dva jeho vůdcové zahynou, jen Matyáš Sandorf uprchne a tím unikne trestu smrti. Po patnácti letech se opět objevuje jako doktor Antekirt a celé své další životní úsilí věnuje odhalení a potrestání udavačů. Román se odehrává se nejen v Terstu, ale také v Dubrovníku, v Kalábrii, v Ceutě, na Korsice, v Tunisu a v dalších místech ve Středomoří, má mnoho dějových linií a jeho obsah připomíná slavný román Hrabě Monte-Christo od Alexandra Dumase staršího, kterému také Verne svojí knihu věnoval. Stejně jako hrabě Monte-Christo i doktor Antekirt disponuje velkým majetkem, který používá jako nástroj své pomsty. Zdrojem jeho bohatství však není nalezený poklad. Antekirt svůj majetek získal postupně od svých pacientů (dary a dědictví), jednak mnohými svými technickými vynálezy. Sám vlastnil například tři rychlé elektrické torpédové čluny, jejichž motory byly napájeny články vlastní Antekirtovy konstrukce. Tím se dobrodružný román změnil částečně také na román vědeckofantastický. Děj knihy je také, jak je již u Verna zvykem, prokládán množstvím přírodovědeckých poznatků a podrobným popisem míst, kde se román odehrává.
[editovat] Filmové adaptace
- Mathias Sandorf, Francie 1921, režie Henri Fescourt, němý film,
- Mathias Sandorf, Francie 1963, režie Georges Lampin,
- Mathias Sandorf, Francie 1979, režie Jean-Pierre Decourt, televizní film.
[editovat] Externí odkazy
- http://jv.gilead.org.il/zydorczak/sand00.htm - francouzský text románu