Maturita
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maturita je zkouška zakončující středoškolské vzdělání ve střeoevropských zemích. V určitých obměnách je obvyklá v Rakousku, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Lichtenštejnsku, Polsku, Srbsku, Černé Hoře, Slovinsku, Švýcarsku a na Slovensku.
Maturita přibližně odpovídá svoji náplní britské zkoušce A-level nebo německé "Abitur". Ve Francii skládají zkoušku „le baccalauréat“, zkráceně „le bac“.
Obsah |
[editovat] Původ a význam slova
Slovo „maturita“ pochází z latinského slova maturitas (zralost). Jiné slovo je adjektivum maturus (zralý) tvoříćí základ pojmu „matura“ v jiných jazycích (např. v rakouské němčině). Odsud je také možné vyvozovat původ lidového označení „zkouška dospělosti“.
[editovat] Maturita v Česku
Maturita se v Česku skládá jako ústní zkouška před zkušební komisí z minimálního počtu čtyř předmětů, z nichž ze zákona je povinný český jazyk. Hodnocení každého z předmětů je pětistupňové (1 – výborná; 2 – chvalitebná; 3 – dobrá; 4 – dostatečná; 5 – nedostatečná), přičemž k úspěšnému absolvování zkoušky musí získat student z každého předmětu alespoň za čtyři. Pokud úspěšně absolvuje zkoušku ze všech předmětů, obdrží maturitní vysvědčení.
[editovat] Nová maturita
Podle novely školského zákona se bude maturitní zkouška skládat ze dvou částí – z části, kterou si určí každá škola sama, a z části společné pro všechny školy vypracované ministerstvem školství.
Většina ustanovení aktuálního školského zákona (proslavil se snížením maximálního počtu přihlášek ke středoškolskému studiu jednoho žáka) nabyla účinnost 1.1.2005. Nyní už zbývají jen paragrafy 77 – 79 a některé části paragrafů 80 a 82, které začnou platit od 1.9.2006. Co nám přinesou?
Maturita se bude skládat ze dvou částí: společné a profilové. Každá z nich se dále dělí na jednotlivé zkoušky, které musí student pro získání středoškolského vzdělání s maturitou vykonat všechny úspěšně. Společná část je rozdělena na 3 zkoušky: z češtiny, libovolného cizího jazyka (který je na jeho škole vyučován, a zároveň Profilová část maturity se skládá ze 3 povinných zkoušek. Jejich nabídku v souladu s rámcovým vzdělávacím programem, formu, témata a termíny určí ředitel školy. Každý žák může konat i 4 další nepovinné zkoušky z nabídek ředitele a ministerstva školství. I zde stanovuje témata a termíny konání zadavatel (ředitel nebo MŠMT). Zadavatel může také vybrat i formu. Má na výběr: ústní zkoušku před komisí, obhajobu předem vypracované maturitní práce před komisí, praktickou zkoušku a písemnou zkoušku, i jejich kombinace. Písemné zkoušky a pokud je to nutné, i praktické zkoušky jsou neveřejné, ostatní jsou veřejné. Před započetím této části maturity je žák na 5 dnů uvolněn z výuky, potom bude zkoušku konat ve své škole.
Úspěšnému absolventovi obou částí maturitních zkoušek bude uděleno vysvědčení o maturitní zkoušce.
[editovat] Maturita v okolních zemích
[editovat] Polsko
V Polsku se zkouška dospělosti nazývá matura a absolventi středních škol nemají povinnost k této zkoušce přistoupit, ale maturitní vysvědčení se vyžaduje od uchazečů o studium na vysokých školách. V Polsku je za zkoušky odpovědna Ústřední zkoušková komise (Centralna Komisja Egzaminacyjna), pod kterou spadají Oblastní zkouškové komise (Okręgowe Komisje Egzaminacyjne), které se zbývají přípravou a realizací maturity v daném polském regionu.
Do roku 2004 se maturity hodnotily stupni od 6 (výborně) do 1 (nedostatečně), od roku 2005 se po reformě hodnotí v procentech. Z každého předmětu je třeba získat alespoň 30 %. Členem zkušební komise musí být alespoň jeden učitel, který na dané škole neučí. Maturanti nejprve skládají ústní zkoušky a teprve potom písemné. Každý maturant skládá zkoušku alespoň ze tří předmětů: z polštiny, jednoho cizího současného jazyka a jednoho voleného předmětu. Otázky jsou ve všech polských vojvodstvích stejné.
