Lubor Tokoš
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lubor Tokoš (7. února 1923 Hodonín – 29. září 2003) byl český divadelní, filmový a televizní herec, spolupracoval i s rozhlasem. Byl také malířem a spisovatelem. V povědomí diváků zůstává především díky svým filmovým rolím dědečků s charakteristickým hlasem. V mladých letech vytvořil nezapomenutelnou hlavní roli Simona Harta ve filmu Vynález zkázy Karla Zemana.
Studoval vojenské gymnázium a přešel k divadlu, nejdříve jako nápověda. Jako herec prošel divadly v Brně, Hodoníně, Uherském Hradišti, Ostravě, Olomouci, Praze a Zlíně. Z divadla odešel v roce 1985. V rozhlase natočil přes tisíc programů a čítával pro nevidomé v pražském studiu Karla Emanuela Macana. Ve filmu vytvořil na dvě desítky rolí.
V roce 2002 dostal cenu Thálie za celoživotní dílo.
[editovat] Filmy
- Vynález zkázy (1958 – Simon Hart)
- Rychlík do Ostravy (1960)
- Reportáž psaná na oprátce (1961 – Jan Zika)
- Praha nultá hodina (1962 – Zeman)
- Neklidnou hladinou (1962)
- Letos v září (1963 – otec)
- Kladivo na čarodějnice (1969)
- Ucho (1970)
- Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970 – gangster)
- Sonáta pro zrzku (1980)
- Kopretiny pro zámeckou paní (1981 – dědeček)
- Výbuch bude v pět (1984 – Matěj)
- Smrt krásných srnců (1986 – Nejezchleb)
- O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987)
- Duhová kulička (1987 – ztřeštěný dědeček)
- Mág (1987 – Tietze)
- Nefňukej, veverko! (1988 – dědeček)
- Poklad rytíře Miloty (1989 – dědeček Janoušek)
- Motýlí čas (1990 – Alexův dědeček)
- Pevnost (1994)
- Golet v údolí (1995 – hlas vypravěče)
- Kožené slunce (2002, TV – Stehlík)
- Cesta byla suchá, místy mokrá (2003, TV – Zborník)