Laetare

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Laetare se nazývá 4. neděle postní doby, která dostala své jméno od úvodní mešní antifony Laetare Ierusalem -- „Raduj se, Jeruzaléme“:

Laetare Ierusalem: et conventum facite omnes qui diligitis eam: gaudete cum laetitia qui in tristitia fuistis: ut exsultetis, et satiemini ab uberibus consolationis vestrae.

Radujte se s dcerou jeruzalémskou a jásejte nad ní všichni, kdo ji milujete! Veselte se s ní, veselte, všichni, kdo jste nad ní truchlívali. Budete sát do sytosti potěšení z jejích prsů, budete s rozkoší pít plnými doušky z prsů její slávy (Izajáš 66,10-11).

Protože se jedná o první neděli po prostředku postní doby, má tato neděle vyjadřovat naději na spásu a povzbudit v období pokání předepsaném pro postní dobu. Proto i na oltáři mohou být květy a liturgická barva není jako v postě fialová, nýbrž růžová.

V minulosti na tuto neděli připadalo statio v římském kostele Santa Croce in Gerusalemme, jedné ze sedmi patriarchálních bazilik. Na tuto neděli též žehnal papež růži, kterou posílal jako dar katolickým panovníkům.