Kristián X.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kristián X.

Kristián X. se za německé okupace každé ráno projíždí na koni ulicemi Kodaně. Při jeho sedmdesátých narozeninách 26. září 1940 se konají vlastenecké manifestace, při nichž mu obyvatelstvo vyjadřuje oddanost a podporu.

Kristián X. (26. září 1870 - 20. dubna 1947) byl v letech 1912 − 1947 dánským a mezi lety 1918 − 1944 islandským králem. Narodil se jako Christian Carl Frederik Albert Alexander Vilhelm 26. září 1870 na zámku Charlottenlund blízko Kodaně jako nejstarší syn krále Frederika VIII. a Luisy Švédské (jeho mladším bratrem byl pozdější norský král Hakon VII.). Na trůn nastoupil v roce 1912 po smrti svého otce.

Dva roky po jeho nástupu na trůn začíná první světová válka. Král a jeho vláda se obávali německé invaze, a proto se rozhodli udržet zemi mimo válku. Podařilo se jim to jen částečně, neboť Německo uložilo Dánsku, aby zaminovalo úžiny a zabrnáilo tak jakémukoli anglickému zásahu v Baltském moři. Při té příležitosti se ostatně potopilo přes tři sta plavidel dánského obchodního loďstva. Během války je 5. června 1915 přijata nová ústava, jež zavádí proporční zastoupení a rozšiřuje volební právo na ženy.

Po německé porážce se koná plebiscit o budoucím osudu Šlesvicka. Obyvatelé severního Šlesvicka volí 75% hlasy za připojení k Dánsku, zatímco 80% obyvatel jižního Šlesvicka hlasuje za připojení k nové Německé republice. 10. července 1920 pak Kristián X. na bílém koni triumfálně překročí hranici a vjede na znovunabyté území. Tento obraz zůstane nadlouho vryt Dánům do paměti. Když se o šest let později k vládě dostanou socialisté, ihned ruší první bod svého programu, jenž byl zrušení monarchie.

Roku 1939 souhlasí Dánsko bez váhání s podepsáním paktu o neútočení s Říší, což však Hitlerovi nezabrání připravovat operaci Waserübung s cílem zmocnit se dánských a norských mořských základen. 9. dubna 1940 v 5 hodin ráno operace začala a za svítání je král zpraven o ultimatu, jež jeho vláda dostala: okamžitě příjmout říšskou ochranu nebo čelit útoku německých vojsk. Král u vědomí nerovnosti sil odmítl přikázat mobilizaci. Královská garda vystřelila pár výstřelů z pušky, avšak když německé bombardéry začaly přelétat nad Kodaní, rozhodl se král se svými ministry přijmout okupaci „s výhradami“ za podmínky, že dánské záležitosti zůstanou v rukách Dánů. Když dánská armáda kapituluje, je napočítáno 13 zabitých - proti 20 mrtvým Němcům.