Kost
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kost (os) je tvrdá, mineralizovaná struktura sloužící jako mechanická ochrana vnitřních orgánů a opora těla, tvořící vnitřní kostru, na kterou se upínají svaly a šlachy.
Pravá kost tvořena kostní tkání se vyskytuje jen u vyšších obratlovců, obojživelníků, plazů, ptáků, savců a některých ryb.
Obsah |
[editovat] Kostní tkáň
Kostní tkáň je typem pojiva, které je typické mineralizací mezibuňečné hmoty. Minerální složku, která může tvořit až 65% hmotnosti kosti, tvoří submikroskopické krystaly fosforečnanu vápenatého, hydroxyapatitu. Krystaly jsou vázány na kolagenní vlákna.
Mezibuňečnou hmotu produkují buňky osteoblasty. Mají bohatou organelovou výbavu a dlouhé výběžky, kterými jsou v kontaktu s ostatními osteoblasty a s cévou přivádějící živiny. Nemineralizovaná kostní hmota se nazývá ossein, až postupem času dochází k ukládání minerálů.
Ve chvíly, kdy se osteoblast obklopí vyprodukovanou mezibuňěčnou hmotou, změní se o osteocyt - buňku uzavřenou okolní kostí, s okolím spojenou pouze výběžky.
Osteoblasty jsou obrovské (i 100 μm) mnohojaderné buňky, které naopak kostní tkáň odbourávají. Produkují kyselou fosfatázu a kolagenázu a resorbují vytvořenou kostní tkáň, čímž umožňují přestavbu kosti.
[editovat] Fibrilární (vláknitá) kost
Vláknitá kost je typem vývojově původním. U savců tvoří pouze některé kostní výběžky a drsnatiny pro úpon svalů. Zubní cement má rovněž charakter vláknité kosti.
[editovat] Lamelární kost
Tvoří převážnou většinu kostí. Je typická svým uspořádáním - přítomností osteonů.
Osteon je struktura ve tvaru válce probíhajícího typicky rovnoběžně s povrchem kosti. Uprostřed osteonu probíhá Haversův kanálek vyplněný řídkým vazivem, kterým vedou cévy a nerv. Stěnu osteonu tvoří 6-15 trubicovitých lamel, v jejihž stěnách jsou vyhloubeny jamky - lakuny - v nichž jsou uloženy osteocyty (příp. osteoblasty).Lamely jsou tvořeny kolagenními vlákny zalitými v mineralizované amorfní mezibuňečné hmotě.
Výběžky osteocytů probíhají drobnými kanálky napříč kostí - kostními kanálky (canaliculi ossium), které umožňují výživu buňek.
Haversovy kanálky jsou navzájem propojené příčně probíhajícími Volkmannovými kanálky.
Na povrchu kostí se tvoří vnitřní a vnější lamely.
Vznik lamelární kosti je důsledek přestavby fibrilární kosti. I hotová lamelární kost se přestavuje podle zatížení kosti. Proto se mezi úplnými osteony mohou vyskytovat i zbytky původních osteonů jako tzv. intersticiální lamely.
[editovat] Kost jako orgán
[editovat] Okostice
Na povrchu je kost pokryta pevnou vazivovou blánou, okosticí (periostem). Kromě fibroblastů, elastických a kolagenních vláken obsahuje cévní pleteňe a nervová zakončení. Vyskytuje se zde také nemalé množství osteoblastů a osteoklastů.
Okostice zajišťuje cévní zásobení kosti, upínají se na ní svaly, umožňuje růst kostí do šířky a hojení zlomenin.
[editovat] Kostní dřeň
- červená kostní dřeň (medulla ossium rubra)
- žlutá kostní dřeň (medulla ossium flava)
- šedá kostní dřeň (medulla ossium grisea)
Uvnitř jsou kosti savců vyplněny kostní dření. U mladých jedinců se uvnitř všech kostí nachází červená kostní dřeň, později je nahrazována žlutou kostní dření a přetrvává pouze v plochých kostech, hrudní kosti, žebrech, lebečních kostech, pánvi a stehenní kosti.
Je tvořena hemopoetickou tkání a probíhá v ní krvetvorba.
Žlutá kostní dřeň je tvořena tukovou tkání. Šedá kostní dřeň je degradovaná žlutá dřeň, můžeme ji najít u starých, podvyživených jedinců.
Vnitřní povrch kosti je kryt endostem.
[editovat] Dělení kostí podle tvaru
[editovat] Dlouhá kost (Os longum)
Typickou kostí je dlouhá kost. Tvoří kosti končetin. Má protáhlý tvar, prostředek kosti se nazývá diafýza, dva konce kosti pak epifýzy. Kost není kompaktní tkání v celém rozsahu. Pouze na povrchu kosti je tenká vrstva skutečně kompaktní kosti, substantia compacta. Epifýzy jsou tvořeny spongiózní kostí (substantia spongiosa). Ta je tvořena trámci kostní tkáně uspořádaných ve směru největšího zatížení kosti. Kost je proto velmi pevná a přitom odlehčená. Uspořádání trámců tvoří architektoniku kosti. Uprostřed kosti se nachází dřeňová dutina (cavum medullare), v dospělosti vyplněná žlutou kostní dření.
Epifýzy nejsou kryté periostem, ale hyalinní kloubní chrupavkou. Mezi diafýzou a epifýzou se po dobu růstu nachází epifyzodiafyzární ploténka, chrupavčitá destička, která umožňuje růst kostí do délky.
[editovat] Krátká kost (Os breve)
Krátká kost se stavebně neliší od dlouhé kosti, ale má všechny rozměry přibližně stejné. Je to například obratel nebo kopytní kost.
[editovat] Plochá kost (Os planum)
Ploché kosti stavbou odpovídají epifýze dlouhé kosti. I v dospělosti je u nich zachována červená kostní dřeň. Může také dojít k pneumatizaci - vytvoření dutiny vystlané sliznicí, u člověka v čelní a čichové kosti a horní čelisti, u některých savců (skot) může být rozsah pneumatizace větší.
Mezi ploché kosti patří kosti neurokrania, lopatka, žebra nebo pánev.
[editovat] Vývoj a růst kostí
Kosti vznikají z vaziva nebo chrupavky procesem zvaným osifikace (kostnatění). Růst do šířky se uskutečňuje díky okostici, růst do délky je možný do určitého stadia vývoje jedince díky epifýzodiafyzární ploténce. Někteří živočichové, například plazi, ale rostou po celý život.
| Kostra člověka |
|---|
|
lebka | páteř a hrudník | kostra horní končetiny | kostra dolní končetiny |
