Kolovník zašpičatělý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kolovník zašpičatělý

Taxonomické zařazení

Říše:	rostliny (Plantae)
Třída:	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Podtřída:	(Dilleniidae )
Řád:	slézotvaré (Malvales)
Čeleď:	lejnicovité (Sterculiaceae)
Rod:	Kolovník (Cola)

Binomické jméno

Cola acuminata
Schott & Endl., 1832

Kolovník zašpičatělý (Cola acuminata), lidový název Kola je strom z čeledi lejnicovitých. Roste převážně v západní Africe. Kolovník obsahuje přes 50 druhů, nejvýznamnější jsou k. zašpičatělý a k. lesklý, které se pěstují pro kolová semena, která jsou dodnes vysoce ceněna.

[editovat] Historie a výskyt

Kolová semena jsou na některých územích Afriky používány jako místní platidlo. Islamisté považují kolová semínka za posvátná. Kolovník pochází ze střední a západní Afriky, kde roste v deštných pralesech. Pěstuje se v Nigérii, Súdánu, Americe a dále se jeho pěsotvání rozšířilo do Mexika a Brazílie. Vyskytuje se i v Asii a jižních tropických oblastech Indie.

[editovat] Popis

Kolovník zašpičatělý je strom, který měří 15 až 20 m. Má oválné, kožovité, 20 cm dlouhé a 7 cm široké listy. Čepel listů je kadeřavá, řapík má přibližně 4 cm. Květy jsou jedno- nebo oboupohlavné. Kvetou bíle, jsou seskupené do hroznů které vyrůstají na starších větvích. Samičí květy jsou o něco málo větší než květy samčí. Plody kolovníku jsou podlouhlé (20-22 cm dlouhé) měchýřky. Zralé jsou nahnědlé. Mladé měchýřky jsou složené do kulovitého útvaru. Bývá jich 5. Každý obsahuje 5-13 semen. Osemení je bílé a má sladkokyselou chuť. Vnitřek obsahuje zárodek s 3-5 načervenalými dělohami, které jsou nahořklé.

[editovat] Složení

Semena obsahují převážně škrob, dále v menším množství theobromin, kofein, třísloviny, silice a barvivo kolová červeň. Vysoký obsah škrobu a povzbuzujícího kofeinu je příčinou, že kolovníková semena jsou vyhledávána domorodci. Semeno se suší na slunci, až z něj zbyde jen tvrdý kolový oříšek, který domorodci krájí na kolečka. Nejprve má nahořklou a později nasládlou chuť. Tiší také žízeň.

[editovat] Použití

Poprvé byla semena koly použita v 19. století. Tehdy jistý americký lékárník uvedl na trh nápoj obsahující výtažky z kokainovníku pravého, kolovníku lesklého a který dále obsahoval víno. Při prohibici ve 30. letech 20. století bylo víno nahrazeno sodou a nápoj nazván Coca-cola. Avšak i prodej tohoto nápoje byl zakázán, neboť se u něj prokázaly narkotické účinky kokainu. V dnešní době Coca-cola už neobsahuje ani výtažky z koky. Dnes se kolovník používá hlavně ve farmaceutickém průmyslu pro výrobu povzbuzujících preparátů (kolové víno, kolové tabletky). V potravinářském průmyslu se používají při výrobě osvěžujících nápojů.