Kobeřice u Brna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kobeřice u Brna | |
---|---|
základní data | |
status: | obec |
NUTS 5 (obec): | CZ0626 593141 |
kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ 062) |
okres (NUTS 4): | Vyškov (CZ0626) |
obec s rozšířenou působností: | Slavkov u Brna |
pověřená obec: | Slavkov u Brna |
historická země: | Morava |
katastrální výměra: | 16,75 km² |
obyvatel: | 595 (2006) |
zeměpisná šířka: | 49° 5′ 16″ s. š., |
zeměpisná délka: | 16° 53′ 11″ v. d. |
nadmořská výška: | 358 m |
PSČ: | 684 01 |
základní sídelní jednotky: | 1 |
místní části: | 1 |
katastrální území: | 1 |
Adresa obecního úřadu: | OÚ Kobeřice u Brna Dolní 54 68401 Kobeřice u Brna |
starosta: | Ing. Jiří Slabotinský, CSc. |
Oficiální web Oficiální web obecního úřadu E-mailová adresa |
Obec Kobeřice u Brna leží v okrese Vyškov, jihovýchodně od Brna. V obci je evidováno 293 domů.
[editovat] Historie obce
Katastr obce byl osídlen už od mladší doby kamenné. Dokládají to četná naleziště a vykopávky i pozůstatky zaniklých osad a pohřebišť, které zde byly nalezeny.
První písemná zmínka o obci je z roku 1283, kdy zde již byla fara náležející ke kostelu sv. Jiljí. Obec v té době patřila pánům z Věžník, kteří si na místě zvaném Na Valech vystavěli dvě tvrze, které se však do dnešní doby nedochovaly. V době třicetileté války hrozil obci zánik, který se novým osídlením podařilo odvrátit tak, že Kobeřice bývaly jednou z největších vesnic na Vyškovsku. Na úbočí tzv. Vlčí hory zde stávaly ještě v roce 1910 tři větné mlýny. V obci bývala cihelna, těžil se zde písek a pískovcový kámen. V době druhé světové války zde operoval partyzánský oddíl Olga, jehož členy se stali mnozí občané Kobeřic. V roce 1970 se v obci konal tajný pastorální synod skryté církve pod vedením jejího tajného biskupa Felixe Maria Davídka
[editovat] Památky v obci
- Kostel sv. Jiljí - původně románský kostel připomínaný již v roce 1283. V interiéru kostela se nachází freska, p. Marie Ochranitelky, pravděpodobně z přelomu 13. - 14. století a náhrobní pískovcový kámen pánů z Věžník z roku 1577.
[editovat] Významní rodáci
- Dr. Hubert Ripka, blízký spolupracovník prezidenta Edvarda Beneše a první poválečný ministr zahraničního obchodu.
Tento článek o českém místopise je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |