Jistebník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jistebník je obec v okrese Nový Jičín, má okolo 1,5 tis. obyvatel. Obec je dělena na dvě části, prvá přezdívaná "vesnice" má centrum poblíž Obecního úřadu, nedaleko dřívějšího Kulturního domu pod kostelem a hřbitovem. Druhá část se jmenuje Bezručova osada, která se nachází u nádraží. Kostel je z 18. století, památka elementárni historické kvality, druhou památkou, ale zajímavější je budova nádraží, cihlová z roku 1901. Pro obec má zásadní význam dvacet osm rybníků,které se zde nacházejí, a jsou určeny k chovu ryb. V obci je také rybářství, které má své sádky (v nich a také v rybnících se natáčel za socilalismu známý, a kvalitní film Přátelé Zeleného údolí), největší je rybník Bezruč (2 km čtvereční), a spolu s rybníkem Křivým vytvářejí malebnou ráznost, kterou je možno spatřit na dvoukilometrové hrázi, která vede mezi rybníky a spojuje tak Jistebník, s okresem Frýdek Místek, nad řekou Odrou, kde vesnice formálně končí a začíná Petřvaldík a Stará Ves nad Odrou. Jistebník byl původně německou vesnicí jménem Štibnyk, v části zvané "vesnice" žila Německá většina, v tzv. Bezručově osadě u nádraží menšina Moravská. Jistebník má železniční stanici, kterou je to jen deset kilometrů do stanice Ostrava-Svinov, takže většina obyvatel, která nepracuje ani v bývalém JZD, zahradnictví, školství, či rybářství dojíždí za prací do Ostravy. Jiné spojení je s městem Bílovec, a to autobusem, tam dojíždějí zejména lidé z úřady a studenti do gymnázia. S městem Studénka je ves spojena pouze vlakem, stejně jako s Ostravou. Studénka je z Jistebníku směrem na Přerov, Prahu. Ostrava je směrem opačným, na Bohumín. Dle legendy, zde pobýval básník Petr Bezruč, dle kterého je pojmenovaná jak ostda tak největší rybník. Traduje se zkazka, o tom, jak si nedaleko žel. přejezdu kupoval ve třicátých letech 20. st. známku na dopis. V místní trafice, která tam dříve stála chtěl "marky" (tedy německy: známky), paní trafikantka jej nepoznala a vynadala mu proč si o ně neřekne pěkně česky: známky. On se tomu nadšen smál, protože sám v časopisech bojoval za českou řeč. Tolik historka, ktrá byla ještě v osumdesátých letech 20. st. vypravována k dobru v hodinách českého jazyka v dané vsi. Podrobnější informace u velmi starého pána, kronikáře Jistebníku Dr. Pleskota.

Tento článek o českém místopise je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.