JHVH

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

JHVH (hebr. יהוה, yhwh) je tzv. tetragrammaton, tzn. čtyři písmena označující posvátné jméno Boží ve Starém zákoně / Tanachu. Jedná se o kauzativní formu hebrejského slovesa ha-wah' (stát se) v imperfektu. Znamená působí, že se stane. Naznačuje, že se Bůh JHVH může stát tím, kým je třeba být, aby se splnila jeho předsevzetí a jeho sliby.

Mezi Židy se postupem času rozšířila pověra, že je toto jméno nesprávné i jen vyslovit. Skutečná příčina tohoto zákazu není známa. Někteří znalci se domnívají, že se zákaz odvozuje od Lv 24,16: Kdo bude lát jménu Hospodinovu, musí zemřít. Celá pospolitost ho ukamenuje. Jak host, tak domorodec zemře, jestliže bude lát Jménu. Lát se zde rozšiřuje obecně na (nevhodné) použití. Proto se vždy, když v se v biblickém textu objevuje, bývá nahrazováno jiným termínem: Adonáj (אדני Pán), Šém (שם jméno) apod. Když byl hebrejský text Písma vokalizován, byla u tetragrammatu vložena vokalizace podle slova, kterým se na daném místě toto Boží jméno nahrazovalo, většinou „adonaj“ (אדני Pán) nebo „elohim“ (אלהים Bůh). Pokud někdo neví, že se tato vokalizace týká nahrazovaných slov a nikoli nevyslovitelného Božího jména a vysloví souhlásky YHWH s danou vokalizací, dostane většinou podobu „Jehova“.

Septuaginta překládá výskyt tetragrammatu většinou termínem κύριος (kýrios, Pán). V českém ekumenickém překladu se používá termín Hospodin, který svou archaičností odpovídá archaičnosti a výlučnosti tetragrammatu (pochází ze staroslověnského gospodъ „pán“).

Kvůli nedovolenému vyslovování tetragrammatu se stalo, že se pravá výslovnost tohoto jména zapomněla. Dnes tedy je jen otázkou teorií, jak se vlastně původně vyslovovalo. Vodítkem nám k tomu mohou být texty z egyptské Elefantiny, kde stál heterodoxní židovský chrám či různí starověcí autoři. Možnosti jsou pestré: Jaoth, Jaho, jaou, Jabe, Jehjeh apod. Názorem mnoha biblických odborníků je, že původní výslovnost byla „Jahve“.

V psané podobě znázorňuje vždy nevyslovitelné Boží jméno, tj. Boha samotného. Najdeme je často v mnoha kostelích či kaplích na malbách nebo rytinách.

[editovat] Zkrácená forma

V Starém zákoně najdeme Boží jméno nejen ve formě tetragrammatu, ale i v jeho kratší, jednodušší formě יה (yh „jáh“). Že se jedná o alternativu k יהוה, je nesporné. Otázkou však zůstává, zda je tato forma jen zkráceninou používanou v kultu a jako součást jmen, nebo zda se jedná o archaičtější formu Božího jména. Setkáme se s ní totiž nejčastěji v žalmech a v židovských jménech.