Jednorožec
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jednorožec je bájný tvor podobný antilopě či koni s kopyty sudokopytníka. Obecně je považován za zosobnění dobra, později, v dobách křesťanství, také čistoty a panenství.
Obsah |
[editovat] Báje a mýty
Zmínky o jednorožcích můžeme najít nejen v mytologii všech národů kolem Středozemního moře, ale také v čínských bájích. I když se popisy úplně neshodují, je poznat že všechny popisují jednoho tvora - sudokopytníka s jemným a křehkým vzhledem, podobného lani, antilopě či koni. Barva se mění podle popisu (včetně zelené). Také se všechny příběhy shodují na tom, že jednorožec je jemné zvíře, které nikdy nezabíjí(v Číně se jednorožci střeží i zašlápnout brouka či mladou trávu). Svou vůli však dokáže prosadit velmi dobře.
[editovat] Setkání
O setkání s jednorožcem hovoří nejedna legenda. Dříve než to změnila křesťanská nauka, mohl jednorožce spatřit v podstatě kdokoli (tedy nejen čistá panna, ale třeba i matka sedmi dětí).
Jednorožce prý kdysi spatřil:
[editovat] Realita?
Existují jednorožci? Tím se zabýval mnohý vědec nejen ve středověku, ale i renesanci a novověku. Většinou to byli horliví skeptici, dychtiví zlikvidovat veškeré zbytky nadpřirozena. Pomocí takových důkazů jako jsou zápisky Balbína, který smíchal dávné legendy s prvními zkazkami o africké zvířeně (konkrétně jde o nosorožce), se snažili dokázat, že jednorožci neexistují. Jeden z nich svůj postoj shrnul výrokem: „Pokud by jednorožec doopravdy existoval, musela by jeho kostra být alespoň v jednom muzeu.“
Ačkoli naše neschopnost najít jednorožce nezbytně neznamená, že neexistuje, je fakt, že při současné úrovni poznání přirody lze jen těžko očekávat, že by na jednorožce dosud nikdo nenarazil, je-li skutečný.
[editovat] Fakta
Jako důkaz existence jednorožce byl někdy zastánci jejich výskytu předkládán jeho roh, který měl mít dle tvrzení některých středověkých alchymistů velkou cenu a zázračné účinky. Ve skutečnosti šlo většinou o zub narvala jednorohého.
[editovat] V literatuře
Jednorožci se často vyskytují ve fantasy literatuře. Obvykle je zachována většina jejich mýtických vlastností - vzhled včetně šroubovitého rohu, jeho rozsáhlé magické vlastnosti (především protijedové) fungující i po oddělení od jednorožce i to, jak ho přitahuje nevinnost (především pannenská). Jednorožec bývá součástí hvozdu, tedy magického lesa, často i jeho ochráncem. Jen zřídka je zachována jeho nechuť k zabíjení - jednorožec sice nepatří mezi typické zabijácké bestie, ale kromě své magie může použít k obraně i svůj roh.
Jednu z hlavních rolí má jednorožec v knižní sérii Amber. Tam se ovšem nejedná o „obyčejné“ magické zvíře, ale spíše boha nebo démona v podobě jednorožce. Zastupuje stranu řádu (druhou stranou je chaos).
