Jaroslav Foglar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jaroslav Foglar

Jaroslav Foglar (6. července 1907 v Praze – 23. ledna 1999 v Praze) byl významný český spisovatel pro mládež 20. století. Pod přezdívkou „Jestřáb“ vedl po celý život skautské oddíly.

Obsah

1 Životopis
2 Vydané knihy
3 Podívejte se také na
4 Externí odkazy

[editovat] Životopis

Foglar se narodil v Nuslích, v Benátské ulici 3. Studoval Veřejnou obchodní školu. Zaměstnán byl jako úředník, pedagogický pracovník, redaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed.

Dne 17. července 1911, když mu byly 4 roky, ztratil otce Jindřicha, kterému bylo jen 39 let, a od té doby žije s matkou a starším bratrem. V roce 1914 se přestěhují z Nuslí na Vinohrady. Roku 1920 poprvé na výzvu svého kamaráda navštíví skautský oddíl, aby navštívili zdarma Anglii. V oddíle se dozví, že informace špatně pochopili a odjet nemohou. Přesto ještě několikrát navštíví oddíl a prodávají losy Skautské loterie. Při tom si Foglar užene zápal plic a maminka mu Sakuting zakáže. Jako třináctiletému (1920) mu vychází literární pokus, báseň Měsíční noci. V roce 1921 vstupuje do 34. pražského oddílu - Ohnivci. Jeho první publikovaná povídka Vítězství vychází časopisecky roku 1923 a je vlastně prvním krůčkem ke spisovatelské dráze. Roku 1923 se ´ostarší´, aby mohl společně se svým bratrem založit 48. klub oldskautů Jestřábi, podle kterého později dostal i svoji přezdívku Jestřáb.

V roce 1924 končí obchodní školu, krátce pracuje v informační kanceláři firmy Wys Müller et Company a poté přechází na třináct let jako úředník k firmě Oskar Stein, velkoobchod papírem. O prázdninách roku 1925 vede skautský tábor, při němž poprvé zavítá do Sluneční zátoky na řece Sázavě. Po návratu z tábora se z rozhodnutí rady Junáka 34. pražský oddíl slučuje se slavnou Dvojkou a Jestřáb přechází do jeho vedení jako rádce, aby se po dvou letech stal vůdcem oddílu. V této pozici vydrží plných šedesát let. V roce 1987 po 60 letech nepřetržitého vedení předává oddíl svému nástupci a řadí se tak mezi nejstarší oddílové vedoucí na světě.

V roce 1934 je Foglarovi vydána v nakladatelství Melantrich první kniha - Přístav volá (původní název „Modrý život Jiřího Dražana“). Foglar v té době stále působí jako úředník. V roce 1935 Foglar přesvědčí nakladatelství Melantrich o koncepci nového časopisu pro mládež a tak v červnu téhož roku, vychází nulté číslo časopisu Malý hlasatel s odpovědným redaktorem Dr. Mencákem. Brzy přichází změna v názvu na Mladý hlasatel a Foglar pracuje jako externí redaktor. Období Foglarova redaktorského působení v Melantrichu, přichází v roce 1938, kdy zde začíná působit, jako pracovník propagačního oddělení. 8.5.1937 vychází výzva k zakládání čtenářských klubů Ml. hlasatele a v létě téhož roku vychází první vydání knihy Hoši od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana. Od listopadu 1938 se ve vedení redakce objevuje Jaroslav Foglar spolu s Karlem Burešem a od 17. prosince vychází na pokračování, dnes již legendární seriál - komiks Rychlé šípy, kreslený JUDr. Janem Fischerem. Roku 1941 je Mladý hlasatel zastaven nacisty. Těsně po válce rediguje Foglar časopis Junák, brzy však odsud odchází pro názorové neshody do časopisu Vpřed. První „foglarovské“ číslo Vpředu (č. 18) vychází 9. dubna 1946 s legendární kresbou Rychlých šípů na titulní straně (autor Bohumil Konečný - Bimba). Tento časopis ukončil svoji činnost v roce 1948.

V padesátých letech Foglar působí jako vychovatel v Městské stanici mladých turistů pod dohledem StB. Ani v tuto dobu nepřestává psát. Po delší odmlce se v roce 1965 na trhu objevuje Tajemná Řásnovka. V Ostravském kulturním zpravodaji začínají vycházet Rychlé šípy i s novými příběhy, kreslenými Marko Čermákem.

V sedmdesátých letech se spisovatel věnuje převážně práci s oddílem, publikuje pouze časopisecky. Z tohoto období pochází kniha Náš oddíl, podložená více než šedesátiletou autorovou zkušeností ve vedení oddílu.

Ve věku 102 let umírá 18. února 1980 Foglarova maminka. Osmdesátá léta jsou poznamenána spoluprací s výtvarníkem Karlem Saudkem na kreslených seriálech pro Českou speleologickou společnost Modrá rokle, Ztracený kamarád a Jeskyně Saturn.

Po revoluci roku 1989 má Foglar plně otevřenu cestu k čtenářské veřejnosti. V nakladatelství Olympia vydává stínadelskou trilogii Dobrodružství v temných uličkách (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta). 18. listopadu 1992 je spisovatel přepaden dvěma učni, kteří ho chtějí okrást o peníze. Ubrání se a zavolá o pomoc.

Od jara 1995 je Foglar dlouhodobě hospitalizován, ale podle možností dál vyjíždí na besedy se čtenáři. K devadesátinám Jaroslava Foglara a nedožitým devadesátinám dr. Jana Fischera pořádá Muzeum hl. m. Prahy rozsáhlou výstavu s názvem Po stopách Rychlých šípů.

Vychází jubilejní 15. vydání knihy Hoši od Bobří řeky s pamětním listem. V roce 1998 se v televizi Nova objevuje v reportáži Stanislava Motla při setkání s dr. Karlem Burešem po neuvěřitelných padesáti letech. V listopadu téhož roku, vychází v nakladatelství Olympia 1. kompletní knižní vydání Rychlých šípů se všemi dosud vydanými příběhy.

23. ledna 1999 umírá po dlouhé těžké nemoci v Thomayerově nemocnici.

[editovat] Vydané knihy

Přístav volá (1934),
Boj o první místo (1936),
Hoši od Bobří řeky (1937),
Tábor smůly (1938),
Chata v Jezerní kotlině (1939),
Historie Svorné sedmy (1940),
Pod junáckou vlajkou (1940),
Záhada hlavolamu (1941),
Když duben přichází (1944),
Stínadla se bouří (1947),
Tajemná Řásnovka (1965),
Poklad Černého delfína (1966),
Kronika Ztracené stopy (1967),
Dobrodružství v Zemi nikoho (1969),
Devadesátka pokračuje (1969),
Tajemství Velkého Vonta ((1986) české vydání v Něměcku)
Dobrodružství v temných uličkách (1990, obsahuje Záhadu hlavolamu, Stínadla se bouří a první vydání Tajemství Velkého Vonta v Československu),
Tajemství Velkého Vonta (1992, první samostatné vydání),
Život v poklusu (1990),
Nováček Bubáček píše deník (1990),
Jestřábe, vypravuj (1990),
Strach nad Bobří řekou (1990),
Náš oddíl (1992),
Modrá rokle (1994),
Kronika Hochů od Bobří řeky (1996).
Rychlé šípy (1998, souborné knižní vydání kresleného seriálu),
Svorní gambusíni a jiné příběhy (1999, knižní vydání dalších kreslených seriálů),
Z Bobří hráze (1999),
Hry Jaroslava Foglara (2000).