Interpunkční znaménko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interpunkční znaménka (interpunkce, též členící znaménka) jsou grafické znaky, které v písemném projevu vyjadřují strukturu a organizaci textu; při čtení se obvykle projevují jen intonací či přestávkami v řeči.
[editovat] Interpunkce v češtině
Znaménko | Název | Funkce | |||
---|---|---|---|---|---|
. | tečka | Ukončuje větu, označuje zkratky, označuje řadové číslovky. | |||
, | čárka | Odděluje věty v souvětí, složky několikanásobných větných členů, volně vložené či připojené výrazy. | |||
; | středník | Znaménko, jehož funkce je mezi tečkou a čárkou – odděluje části jedné věty, ale výrazněji než čárka. | |||
: | dvojtečka | Uvozuje větu či její část, která nějak rozvíjí či doplňuje předchozí text; často např. uvozuje přímou řeč. | |||
! | vykřičník | Ukončuje větu rozkazovací či zvolací. | |||
? | otazník | Ukončuje větu tázací. | |||
– | — | pomlčka | Odděluje části projevu, naznačuje pomlku v řeči, vyznačuje rozsah (od–do). | ||
‐ | spojovník | Spojuje těsně vázaná slova, na konci řádku se používá při dělení slov; píše se zásadně bez mezer. | |||
... | výpustka (tři tečky) | Nahrazuje vypuštěnou část textu, uvnitř textu naznačuje přerušovanou řeč. | |||
„“ | ‚‘ | »« | uvozovky | Uvozují přímou řeč (citáty apod.). | |
’ | apostrof (odsuvník) | Nahrazuje vynechané písmeno, používá se pro zkracování letopočtů. | |||
() | [] | {} | 〈〉 | závorky | Označují volně vložené části textu, méně důležité či jen okrajově související pasáže. |