Ibiza (město)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Město Ibiza, (katalánsky Ciutat d'Eivissa, španělsky Ibiza), se nachází na jihovýchodním pobřeží stejnojmenného ostrova v Baleárském souostroví.
Zaujímá plochu 11 km² a v roce 2002 čítalo 37 408 obyvatel. Je největším sídlem, jakož i správním a hospodářským střediskem ostrova Ibiza.
Město založili Féničané, kteří kolem roku 700 př. n. l. pod jménem Ibes nebo též Ebusim. Název, později označující i celý ostrov, zřejmě pochází od jména fénického a egyptského boha Besa. Po pádu Kartága ovládli Ibizu Římané. Středisko ostrova bylo tehdy zváno Ebesus, později za císařství též Flavia Augusta. Po vyplenění Vandaly roku 426 a byzantském panství v 6. a 7. století se Baleárské ostrovy dostaly pod maurský vliv. Ibiza (arabsky zvaná Jabiza) zažila vpády Normanů a na čas se stala součástí Córdobského chalifátu. Roku 1235 Ibizu dobyl aragonský král Jakub I. a připojil ji k aragonské koruně. Stará maurská pevnost, obehnaná silnými kamennými zdmi, vystupujícími přímo ze skal, byla v 16. století za Filipa II. výrazně zesílena na ochranu proti pirátům.
Dnešní historické části města - D´alt Vila, Sa Marina a malebná rybářská část Sa Penya jsou protkány úzkými uličkami, které skrývají množství barů, restaurací, kaváren, butiků a diskoték a lákají turisty k návštěvě. Historické jádro Ibizy je od roku 1999 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO).
