Hrubý Rohozec (zámek)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrubý Rohozec je státní zámek a národní kulturní památka, která leží ve stejnojmenné městské části na severozápadním okraji města Turnova.
Obsah |
[editovat] Počátky hradu Rohozec
Původní hrad Rohozec byl založen kolem roku 1280 zřejmě Jaroslavem z Ralska a jeho synem Havlem Rybou z rodu Markvarticů. Od sedmdesátých let 14. st. hrad náležel Markvartovi z Vartemberka, který napadal kvůli osobním sporům lužické sousedy. To vzbudilo nevoli krále Václava IV. Ten jeho hrady (Žleby, Zbiroh, Rohozec) obsadil, Markvarta uvěznil a majetek mu zabavil. Královské komoře patřil do r. 1422, kdy ho získali páni z Michalovic. Za husitských válek byl majitelem Jan Kruhlata z Michalovic, který jako katolík podporoval krále Zikmunda proti husitům. Žižka Turnov zapálil roku 1424, ale o osudu Rohozce samého tehdy zprávy nemáme.
[editovat] Přestavba hradu na zámek
Od roku 1468 vlastnil hrad Jan Tovačovský z Cimburka, po něm ho zdědila jeho ovdovělá manželka Johanka z Krajku, známá svojí podporou Jednoty bratrské. Johanka zahájila roku 1506 přestavbu, v níž pokračovali Jan ze Šelmberka a Kunrát Krajíř z Krajku. Na místě původního hrádku se samostatně stojící hranolovou věží, propojenou s hrádkem obrannou zdí, vzniká komplex budov na nepravidelném lichoběžníkovém půdorysu. Pozdně gotické paláce spojily věž s vlastním hrádkem. Roku 1516 získal hrad dnešní půdorys.
Od roku 1534 vlastnili hrad opět Vartemberkové. Karel z Vartemberka přeměnil hrad celkovým zvýšením a dílčími přestavbami na zámek. Východní křídlo bylo prolomeno otevřenou arkádou, zámecká průčelí získala sgrafitovou výzdobu a stará gotická věž byla včleněna do východního paláce.
[editovat] Hrubý Rohozec v 17. století
Po porážce českých vojsk na Bílé hoře připadl zámek Albrechtu z Valdštejna. Ten daroval Rohozec svému válečníkovi Mikuláši Desfoursovi. Původně valonský šlechtický rod vlastnil zámek až do roku 1945, kdy byl vyvlastněn státem na základě Benešových dekretů. Za Desfoursů dostal Rohozec přídomek Hrubý na rozdíl od blízkého statku a vsi Malý Rohozec. Mikulášův syn Albrecht Maxmilián začal r. 1675 s barokní přestavbou zámku. Do jižního paláce byla vestavěna raně barokní kaple probíhající dvěma patry budovy.
[editovat] Klasicistní a empírové úpravy
Desfoursové dali v 19. století zámku dnešní podobu. Počátkem století byly odstraněny dřevěné pavlače v druhém patře a nahrazeny vnitřní komunikací. Došlo k zazdění arkád a nejvyšší patro východní věže bylo sneseno. Jídelna byla vybavena novogoticky. Na pracích se po roce 1822 podílel především český architekt Jan F. Joedl, který také zámek opatřil klasicistními omítkami. Novoromantické prvky zasáhly především interiéry zámku.
[editovat] Interiéry zámku
Zámek je sezónně přístupný veřejnosti. Návštěvníci mají možnost vybrat si ze dvou prohlídkových okruhů. Z původního hradu se dodnes zachovaly jen sklepní prostory vytesané přímo do skály nad řekou Jizerou. Portál vstupní věže, již prochází návštěvník do nádvoří, je renesanční. Na nádvoří je ve zdi náhrobní deska Maxmiliána Desfourse. Ze zámeckých místností se dodnes dochovaly dvě knihovny, zelený salón s původním dobovým vybavením a jídelna. V jídelně a v obrazové galérii najdeme podobizny dalších významných Desfoursů - Louise Des Fours, lotrinského vyslance na dvoře Rudolfa II., Adléty Des Fours, dlouholeté přítelkyně přirodovědce Jana Evangelisty Purkyně, lékařky Marie Des Fours.
Zbývající přístupná část zámku zahrnuje expozice připravené ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. Jednotlivé místnosti poskytují přehled o kultuře bydlení a odívání za renesance, baroka, rokoka,klasicismu, dalších stylů 19. st. až po secesi.
Barokní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1675 přestavěná z části ještě gotického hradního paláce má oltář s obrazem Korunování Panny Marie; přiléhající hradní kaple má sklípkovou klenbu. Dvoupatrová kruchta nese varhany z poloviny 18. století. Dnes je kaple využívána Městským úřadem v Turnově pro svatební obřady.
[editovat] Okolí zámku
Součástí zámeckého areálu je menší přírodně-krajinářský park s menšími kamenickými pracemi z období romantismu. Na park navazuje Zámecká stezka, která schází mnoha schody do hradního příkopu. Odtud lze přehlédnout mohutnou skálu, na níž zámek stojí. Dále dojdeme k řece Jizeře a přírodními partiemi kolem Dlaskova statku v Dolánkách lze parkovými cestami údolím Jizery dostat až na náměstí Českého ráje v Turnově.
