Giovanni Boccaccio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Giovanni Boccacio

Giovannini Boccaccio (16. července 1313 v Toskánsku (zřejmě v Certaldu) – 21. prosince 1375 v Certaldu) byl italský renesanční básník a novelista. Již v mládí byl otcem poslán do Neapole za obchodem. Díky svému uměleckému nadání se ocitl na dvoře neapolského krále Roberta I. z Anjou, jehož sídlo byl centrem raného humanismu a renesance. V této době se také zamiloval do královy nemanželské dcery Marii Aquinské, kterou v roce 1342 opěvuje ve svém právě vydaném dílu Elegia di Madonna Fiammetta. Následují diplomatické mise v Avignonu a Římě. Roku 1344 napsal básnické dílo Fiesolské nymfy ( původním názvem Ninfale Fiesolano, do češtiny přebásněno roku 1984 J. Hiršalou), které bylo napsané v oktávách a proslavilo se jako první pastýřský epos v italské literatuře. Známý cyklus Dekameron můžeme zařadit mezi roky 1348 až 1353 a jeho první český překlad se vydává až v letech 1885. Giovanni Boccaccio je všeobecně považován za zakladatele italské umělecké prózy. Slavný básník umírá ve věku 62 let.

[editovat] Dílo

• Fiesolské nymfy- Ninfale Fiesolano
• Milostná vidina
• Román Fianetta - Elegia di madonna Fiammetta(1342)
• Život Dantůvneboli také Dantův životopisec (1358 - 1363)
• O příbězích slavných mužů - v latině (1355 - 1374)
• Dekameron – 100 novel s erotickým zaměřením, které si vypráví 10 mladých lidí (7 žen a 3 muži), kteří utekli na venkov před morem. Příběhy si vypráví 10 dní, každý den, vypráví jeden hrdina jeden příběh. Hlavní postavy jsou různé charaktery od lidí čestných až po zloděje.

lol

[editovat] Odkazy

• Seznam italských spisovatelů

Tento článek o literatuře je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.