Geografie Belgie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Geografie Belgie

Poloha	Západní Evropa
Souřadnice	50° 50' s. š., 4° 00' v. d.
Rozloha – souš – moře – vodní plochy	32 545 km² 30 278 km² 2017 km² 250 km²
Délka hranic – Francie – Lucembursko – Německo – Nizozemsko	1385 km 620 km 148 km 167 km 450 km
Pobřežní čára	66,5 km
Nejvyšší bod	Signal de Botrange (694 m)
Nejnižší bod	Severní moře (0 m)
Nejdelší řeka	Šelda (200 km)

Družicový snímek Belgie

Písečná duna v Koksijde na pobřeží Severního moře

Řeka Semois blízko Bouillonu

Tento článek pojednává o geografických podmínkách Belgie.

[editovat] Poloha

Belgie se nachází v Západní Evropě na pobřeží Severního moře mezi Francií a Nizozemskem. Zeměpisné souřadnice se pohybují mezi 49°30‘ a 51°30‘ s. š. a mezi 2°33‘ a 6°24‘ v. d. Společně s Nizozemskem a Lucemburskem je Belgie součástí Beneluxu. Má přibližně trojúhelníkový tvar. Brusel, hlavní a zároveň největší město Belgie, se nachází ve střední části země.

[editovat] Krajní body

Nejvyšší bod: Signal de Botrange (694 m)
Nejnižší bod: Hladina Severního moře (0 m)
Nejsevernější bod: Dreef, obec Hoogstraten, provincie Antverpy
Nejjižnější bod: Torgny, obec Rouvroy, provincie Lucembursko
Nejzápadnější bod: De Panne, provincie Západní Flandry
Nejvýchodnější bod: Krewinkel, obec Büllingen, provincie Lutych

[editovat] Povrch

Území Belgie je z větší části ploché a nížinaté. Nadmořská výška a členitost terénu stoupají směrem k oblasti Arden na jihu Belgie. Z geografického hlediska se Belgie skládá ze tří oblastí – dolní Belgie (nadmořská výška do 100 m), střední Belgie (100 – 200 m n. m.) a horní Belgie (více než 200 m n. m.).

Dolní Belgie tvoří severozápadní část státu. Zahrnuje celé pobřeží, oblast polderů, Flandry a oblast Campine. Pobřeží je charakteristické písčitými plážemi a dunami. Za pásmem dun se nachází oblast polderů, která je kvůli riziku zaplavení mořem chráněna hrázemi. V oblasti polderů jsou velice úrodné půdy.

Střední Belgie se rozprostírá na území provincie Henegavsko a oblasti Hesbaye. Z jihu ji ohraničují řeky Mása a Sambre. V údolích těchto řek jsou půdy hlinité a nejúrodnější v Belgii.

Horní Belgie se nachází na jih od řek Mása a Sambre. Je to nejzalesněnější a zároveň nejřidčeji osídlená část Belgie. Skládá se z oblastí Condroz, Fagne-Famenne, Pays de Herve, Ardeny a belgické Lotrinsko.

[editovat] Říční síť

Nejdelší a nejvýznamnější belgické řeky jsou Šelda (dlouhá 350 km, z toho 200 km na belgickém území) a Mása (925 km, z toho 183 km v Belgii). Obě pramení ve Francii a tečou přibližně severním směrem přes Belgii do Nizozemska, kde ústí do Severního moře. Třetí řekou, která se vlévá do Severního moře, je Yser. Tato řeka pramení ve Francii a ústí do moře v belgické obci Nieuwpoort. Šelda, Mása a Yser odvodňují převážnou část belgického území. Výjimku tvoří jižní cíp provincie Henegavsko, odvodňovaný řekou Oise, která se vlévá do Seiny, a část provincie Lucembursko, kterou odvodňuje řeka Sauer a několik dalších přítoků řeky Mosely, jež se vlévá do Rýna.

[editovat] Podnebí

Belgie má mírné oceánské podnebí, které charakterizují mírné zimy, nepříliš teplá léta a vysoký úhrn srážek. Průměrná roční teplota v Bruselu činí 9,8 °C a roční úhrn srážek je 780,1 mm. Doba slunečního svitu je 1555 hodin ročně.