Cestování v čase
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cestování v čase je teoretická koncepce, kdy se cestovatel (člověk) pohybuje do minulosti či do budoucnosti, většinou za pomoci nějakého Stroje času.
Obsah |
[editovat] Cestování v čase ve vědě
Již od počátku vědy si mnoho lidí klade otázku, zda může cestovat do minulosti a změnit ji, či cestovat do budoucnosti a vyhnout se jejím následkům. Přestože až do začátku 20. století bylo cestování v čase považováno za nemožné, fyzik Albert Einstein pomocí speciální teorie relativity ukázal, že do budoucnosti cestovat lze. Podle této teorie, pokud se jakékoliv těleso přiblíží rychlosti světla, čas se pro něj z hlediska ostatních zpomalí, takže vlastně cestuje do budoucnosti. Stejného efektu lze dle obecné teorie relativity dosáhnout pobytem v silném gravitačním poli, například poblíž černé díry. Nicméně při žádném z těchto způsobů není možné se vrátit do výchozí doby, cesta je jednosměrná.
[editovat] Cestování do minulosti a časové paradoxy
Cestování do minulosti je teoreticky mnohem složitější a i moderní fyzika ho je schopná jen těžce popsat. Odborníci se dělí na dva tábory, někteří poukazují na to, že to možné je, někteří jej odmítají.
Odpůrci svojí hlavní oporu shledávají právě v existenci časových paradoxů. Časový paradox je jev, kdy by případný pozorovatel mohl pomocí cesty časem do minulosti zabránit tomu, aby do ní odcestoval a vytvořil tak situaci která nemá řešení; stav kdy reakce zruší akci. Pro podrobnosti vizte heslo paradox zabití předka.
Naproti tomu, ti kteří věří v takovou možnost, poukazují např. na to, že při přiblížení dvou kosmických strun by mohlo dojít k situaci, která by cestování do minulosti umožnila, obecněji např. na modely obecné relativity, v nichž se vyskytují částice s uzavřenou světočárou. Pohybové rovnice pak zůstávají konzistentní i v systémech s uměle zavedeným strojem času a ukazuje se, že i zmíněné paradoxy může příroda obejít. Otevřenou ale zůstává otázka vytvoření stroje času.
Někdy se poukazuje na fakt, že kdyby bylo možno cestovat dle klasických představ do minulosti, měli bychom kolem sebe pozorovat návštěvníky z budoucnosti, což se neděje. Nicméně podle určitých teorií lze vytvořit jen takové stroje času, které umožní návrat do okamžiku jejich sestrojení. Bylo by tedy možno se vracet jen do doby vytvoření prvního z nich, což zatím nenastalo.
[editovat] Cestování v čase v populární kultuře
Ve filmu se koncepce cestování v čase objevila již v jeho začátcích. Postupem času začaly filmy, hlavě ty, kde je popisována cesta do budoucnosti, získávat určitý, byť někdy i jen mírný politický podtext (Star Trek, Muž z prvního století, Stroj Času), charakterizovaly tak ideje své doby. V 80. letech byl patrně nevýznamnějším filmem, kde se objevily nejen základní charakteristiky cestování v čase, ale např. i časové paradoxy Návrat do budoucnosti. Ve velké části filmů je budoucnost zobrazena jako ráj (Star Trek, Návrat do budoucnosti), jinde, a to převážně v novějších filmech spíše jako doba, kdy lidstvo téměř zničilo samo sebe (Dvanáct opic, Ztraceni ve vesmíru).
[editovat] Filmy a seriály, v nihž se cestuje v čase
- Andromeda Stoupající
- Donnie Darko (2001)
- Dvanáct opic (1995)
- Futurama (1999)
- Hvězdná brána - [02x21] Rok 1969 (1999)
- Hvězdná brána - [04x06] Časová smyčka (2000)
- Hvězdná brána - [08x20] Moebius II (2005)
- Hvězdná brána Atlantis - [01x15] Before I Sleep(2005)
- Muž z prvního století (1961)
- Návrat do budoucnosti (1985)
- Návrat do budoucnosti II (1989)
- Návrat do budoucnosti III (1990)
- Návštěvníci (1981)
- Návštěvníci (1993)
- Návštěvníci 2 (1998)
- Návštěvníci: Cesta do Ameriky (2001)
- Osudový dotek (2004)
- Planeta Opic (1968)
- Star Trek (1966)
- Star Trek IV: The Voyage Home (1986)
- Star Trek: First Contact (1996)
- Stroj času (1960)
- Stroj času (2002)
- Terminátor (1984)
- Terminátor 2: Den zúčtování (1991)
- Terminátor 3: Vzpoura strojů (2003)
- Zítra vstanu a opařím se čajem (1977)
- Ztraceni ve vesmíru (1998)
[editovat] Cestování v čase v literatuře
- H. G. Wells: Stroj času
- Isaac Asimov: Konec věčnosti
- Arthur C. Clarke: Svit vzdálených dní, Oko času
- Stephen Baxter: Časupodobné nekonečno
