Bod Omega
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bod Omega je pojem zavedený Pierre Teilhardem de Chardin k popsání nejzažší maximální úrovně složitosti vědomí, kterou pokládá za cíl, ke kterému vědomí evolvuje. Evoluce je proces konvergující směrem ke „konečné jednotě“, identické s eschatonem a Bohem.
[editovat] Koncept
Evoluční teorie Darwinova, paleontologie, geologie a křesťanský výklad principu dobra a zla jsou v myšlenkách Teilharda de Chardin sjednoceny v holismu (neuznává oddělenost hmoty ani ducha, ale zavádí kategorii hmoty-ducha) tzv. „lidského fenoménu“, který chápe jako etapu vývoje, směřujícího ke vzniku noosféry, což je jakýsi prostor idejí, skládající se z neživého (geosféry) a živého světa (biosféry). Ta je přípravou k nástupu kvalitativně nové, definitivní éry, která vzniká pravě v bodu Omega, který představuje bod konečného střetu sbíhajících se přímek vesmírného vývoje (schematicky si lze jej představit jako vrchol pomyslného kuželu). Tímto průsečíkem má na mysli (citace) "tzv. Nejvyšší vědomou osobnost, ve které dosáhnou všechny ostatní vědomé osobnosti jednoty a harmonie, aniž by přitom pozbyly svou vlastní - bod Omega je tedy nečasoprostorová transcendentní božská skutečnost osobní povahy.
Podle Chardina a ruského vědce a biologa Vladimíra Vernadského se naše planeta nachází v procesu transformace a biosféra se postupně proměňuje v noosféru.
Transhumanisté naproti tomu operují s pojmem technologická singularita, který poprvé použil odborník na kybernetiku John Von Neumann. Podle této teorie ztratí lidé schopnost řídit nebo třeba jen předvídat stále se zrychlující rozvoj technologií na naší planetě, zejména pak počítačových technologií.
