Bořivoj II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bořivoj II. (datum narození neznámé, † 2. února 1124) byl českým knížetem v letech 1100–1107 a 1117–1120. Byl druhým ze synů krále Vratislava II., pro kterého pomáhal roku 1081 dobýt Řím, mladším bratrem Břetislava II..

Nástup Bořivoje II. na pražský stolec prosadil jeho starší bratr Břetislav II. a znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci. Situace se vyhrotila hned v roce 1101, kdy došlo k první válce o vládu nad českým knížectvím. Oldřich Brněnský, syn Konráda I. Brněnského a nejstarší člen rodu, vojensky vytáhl do Čech. Předtím si zajistil podporu císaře Jindřicha V., který ji však podmínil Oldřichovým uznáním v Praze. Hlavní město však Oldřicha nepodpořilo, vojenské tažení skončilo u Malína. Nakonec ale ustoupil i Bořivoj II. – Oldřichovi vrátil brněnský úděl, jeho bratrovi Litoldovi Znojemsko.

Roku 1103 se Bořivoj II. zapojil do bojů o trůn v Polsku a v roce 1105 podporoval císaře Jindřicha V. v Bavorsku. Toho využil Svatopluk Olomoucký, bratranec knížete, a neúspěšně se pokusil dobýt Prahu. Vyšel mu až druhý pokus roku 1107. Bořivoj II. prchl do Polska a poté do Říše, knížetem se stal Svatopluk. Bořivoj se pokusil císaře uplatit a získat jeho podporu, ovšem Svatopluk nabídl větší sumu. Po zavraždění Svatopluka (1109) byl Bořivoj II. jedním ze tří kandidátů na post českého knížete (vedle Svatoplukova bratra Oty Olomouckého a svého bratra Vladislava).

Teprve roku 1117 postoupil kníže Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali. Bořivoj II. odešel do Uher, kde o několik let později zemřel.

Od 18. října 1100 byl Bořivoj ženatý s Helbirgou (Gerbergou) Babenberskou, dcerou rakouského markraběte Leopolda II. Měli spolu pět dětí: Jaromíra, Spytihněva, Lupolda, Albrechta a Richezu.

Tento biografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.