Beowulf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

První strana rukopisu‎

Beowulf (ve staroangličtině „včelí vlk“, básnický kenning pro „medvěda“) je hrdinský epos v anglosaském aliteračním rýmu. Svými 3182 verši představuje nejvýznamnější dílo anglosaštiny; zároveň tvoří 10% veškerého zachovaného textu v tomto jazyce. Jak je u středověkých děl obvyklé, epos nemá žádný původní dobový název; od 19. století se celá báseň označuje jménem jejího hrdiny Beowulfa.

[editovat] Dochovaný rukopis

Beowulf se dochoval v jednom jediném rukopise, který je uložen v Britské knihovně (British Library).

Tento kodex je podle knihovny sběratele sira Roberta Cottona, z níž původně pochází, označován jako Cotton Vitellius A.xv. V roce 1731 byl částečně poškozen při požáru v Burnham House. Islandský učenec Grímur Jónsson Thorkelin nechal roku 1787 v Britském muzeu pořídit jeho opis a sám zhotovil kolem roku 1789 další. Vzhledem ke špatnému stavu originálu mají tyto opisy pro moderní badatele velký význam.

Zápis Beowulfa je součástí sbírky zvané Nowell Codex, která společně se Southwickým kodexem tvoří svazek Cotton Vitellius. Nowell Codex obsahuje dále další staroanglické prozaické i básnické texty, mezi jinými dochovaný zlomek básně Judith.

Nowell Codex byl sepsán dvěma různými autory, první napsal prozaické texty a Beowulfa po 1939. řádek. Za dobu vzniku rukopisu se na základě paleografických indicií pokládá zhruba rok 1000, báseň sama je však zřejmě starší, přesná doba vzniku není známa. Starodávná slova v textu by napovídala první polovinu osmého století, ale diskutuje se i o pozdějších datech.

Jazykem básně je pozdní západní saština (west Saxon), avšak objevují se i stopy jiných anglosaských dialektů. Podle některých náznaků mohla být báseň původně složena v některém dialektu anglů, nejspíše v mercijštině.

[editovat] Děj

Děj básně se neodehrává v samotné Anglii, ale v oblasti Dánska a Švédska pátého a šestého století. Vypráví o skutečných historických osobnostech (geatský král Hygelak, mercijský král Offa) a událostech (bitva u Finnsburgu). Látka se dostala do Anglie zřejmě společně s Angly, kteří sem od pátého století přesidlovali z kontinentu.

Vyprávění sleduje osud mladého hrdiny Beowulfa z geatského národa. Identita Geatů není spolehlivě vysvětlena; mohlo se jednat o Gauty, Góty nebo i Juty (nejpravděpodobnější se zdá možnost, že šlo o Gauty). Hrdina odjíždí se čtrnácti družiníky do Dánska, aby pomohli králi Hrodgarovi, kterého ohrožuje lidožravý netvor Grendel (v severské tradici trol). Ve dvou bitvách přemůže Beowulf nejprve Grendela a pak jeho matku toužící po pomstě. Hrodgar odmění Beowulfa bohatými dary. Druhá část básně se odehrává po mnoha letech. Beowulf, který se stal geatským králem, se utkává s oheň dštícím drakem, který pustoší jeho zemi. Tak jako v první části táhne s početným průvodem proti nebezpečí. Tentokrát však musí zaplatit životem, v rozhodující chvíli při něm stojí jen jediný z druhů.

V básni popsaná společnost si cení cti, odvahy a statečnosti; bojovníci jsou obdivováni a dosahují významných postů. Kdo se stane králem a tím pádem ochráncem země, očekává od svých mužů služby v boji, ti jsou pak za nasazení odměněni zbraněmi, cennostmi a půdou.

Život jedince je v rukou osudu, Beowulf jde do bitev s tím, že nikoli on sám, nýbrž osud rozhodne o výsledku - filozofie hluboce zakořeněná v severské tradici.

V básni se mísí severské a křesťanské tradice. Postavy prokazují všechny charakterové vlastnosti ceněné v germánské a severské tradici. Morální soudy jsou však často vynášeny z křesťanského hlediska. I Grendel je jako potomek bratrovraha Kaina zařazen do křesťanského žebříčku hodnot. Spekuluje se, že Beowulf představuje pokřesťanštěné zpracování původní severské látky.

[editovat] Beowulf v češtině

Beowulf v češtině vyšel poprvé v roce 2003 ve výpravném vydání v nakladatelství Torst. Překladatel Jan Čermák, který za překlad obdržel Cenu Josefa Jungmanna, knihu doplnil vlastní studií a výkladovými poznámkami.

[editovat] Zpracování v literatuře a filmu

Irský nositel Nobelovy ceny za literaturu Seamus Heaney vydal roku 1999 překlad Beowulfa do moderní angličtiny s dodržením aliterace, který vzbudil velkou pozornost
John Gardner vypráví v románu Grendel příběh z pohledu netvora. Tato kniha je podkladem libreta JD McClatchyho a Julie Taymorové k opeře Grendel Elliota Goldenthala, která byla v květnu 2006 uvedena v Los Angeles.
Román Michaela Crichtona Eaters of the Dead propojil Beowulfa s cestopisy Ahmeda Ibn Fadlána a byl zfilmován s Antoniem Banderasem v hlavní roli pod názvem Vikingové (The 13. Warrior)
J. R. R. Tolkien převzal jména a motivy z Beowulfa do svých románů ze Středozemě, zejména do prostředí a kultury Rohanu, a napsal také kritiku Beowulfa: The Monsters and the Critics.ritics.
George Lucas využil prvky z Beowulfa do Star Wars.
Epizoda Star Treku „Hrdinové a démoni“: loď Voyager je založena na první části Beowulfa.
1999 vznikl film Beowulf s Christopherem Lambertem v hlavní roli, původního textu se však drží jen vzdáleně: děj je přemístěn do apokalyptické budoucnosti a jde o jakousi variaci.
Neil Gaiman napsal futuristickou interpretaci ve formě epické básně pod názvem Baywolf
Larry Niven, Jerry Pournelle a Steven Barnes napsali knihu Odkaz Heorotu, ve které skupina kolonistů osidluje cizí planetu. Ta jim nejdřív připadá jako ráj, dokud se nesetkají s Grendelem. Jen jeden má takový výcvik, aby příšeru přemohl. Pokračování vyšlo pod názvem Draci Heorotu
2005 přepracoval Sturla Gunnarsson látku první části Beowulfa s Gerardem Butlerem v hlavní roli a Sarah Polleyovou v roli Selmy v naturalistickém filmu Beowulf&Grendel.
V listopadu 2005 začali mj. Angelina Jolie, John Malkovich a Anthony Hopkins v režii Roberta Zemeckise (Forrest Gump), s prací na animovaném filmu, který na hrdinský epos odkazuje a má být dokončen v listopadu 2007 pod názvem Beowulf.

[editovat] Literatura

John Gardner: Grendel. Vintage Books, New York 1979, 1989, R. Clark, London 1991. ISBN 0-679-72311-0
John R. Tolkien: Beowulf, the monsters and the critics. Sir Israel Gollancz memorial lecture 1936. Oxford Univ. Press, London 1936, Oxford 1971, Arden Libr, Darby 1978 (Reprint).
Michael Crichton: Eaters of the dead, the manuscript of Ibn Fadlan relating his experiences with the Northmen in A.D. 922 Knopf, New York NY 1976. ISBN 0-394-49400-8
Beowulf. Transl. by Seamus Heaney. Faber and Faber, London 1999, 2000, Norten, New York 2002. ISBN 0-393-97580-0
Larry Niven, Jerry Pournelle, Steven Barnes: Der Held von Avalon. Science-fiction-Roman. Bastei-Lübbe, Bergisch Gladbach 1989 (deutsch). ISBN 3-404-23089-2
Larry Niven, Jerry Pournelle, Steven Barnes: Beowulfs Kinder. Science-fiction-Roman. Lübbe, 1999 (deutsch). ISBN 3-404-24223-8
Neil Gaiman: Die Messerkönigin. Roman. Aus dem Engl. von Ingrid Krane-Müschen. Heyne, München 2001. ISBN 3-453-17798-3
Beowulf: eine Textauswahl mit Einleitung, Übersetzung, Kommentar und Glossar, hg. von Ewald Standop, Walter de Gruyter, Berlin, 2005. ISBN 3-110-17608-4