Bazilika svatého Petra
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bazilika sv. Petra ve Vatikánu (San Pietro in Vaticano, nazývaná někdy též Vatikánská bazilika) je jednou ze čtyř římských patriarchálních či velkých bazilik.
Obsah |
[editovat] Původní bazilika
Původní bazilika byla postavena za císaře Constantina I. na místě, kde byl podle tradice pohřben po svém umučení sv. Petr a kde stála již v polovině 2. století memoria (modlitební prostor kolem apoštolova hrobu), kam putovali křesťané. Tehdy to bylo za městskými hradbami Říma. Stavba byla zahájena roku 324, roku 329 byla bazilika vysvěcena papežem Silvestrem I.). V dalších stoletích se chrám opravoval a zdobil. V letech 390–395 byla vystavěna jižně od příčné lodi hrobka císaře Theodosia I. a obou jeho manželek.
V tehdejší době nesídlili papeži ještě ve Vatikánu, ale ve svém paláci v Lateránu. Teprve papež Symachus přesídlil kolem roku 500 do Vatikánu a nechal u baziliky postavit své sídlo. V dalších stoletích se obytné stavby kolem baziliky dále rozrůstaly.
25. prosince 800 korunoval papež Lev III. během vánoční mše v bazilice sv. Petra franského krále Karla Velikého císařem. Při příchodu na svoji korunovaci do chrámu poklekali budoucí císařové na velký tmavěčervený kámen kulatého tvaru, který je dodnes umístěn v podlaze nedaleko vchodu.
Roku 847 zachvátil baziliku požár, takže musela být znovu vyzdobena. Tehdy papež znovu přenesl své sídlo do Lateránu.
Ve 13. století získala bazilika gotický charakter. Vatikán tehdy začal mít pevnostní charakter, neboť papežové tu zřejmě chtěli mít útočiště v dobách ohrožení. V podstatě však tato stavba ve vrcholném středověku dost zchátrala, především v době avignonského zajetí ve 14. století. Proto vydal roku 1451 papež Mikuláš V. dekret na výstavbu nového chrámu sv. Petra.
[editovat] Výstavba nového chrámu
Výstavba dnešní vatikánské baziliky probíhala v letech 1505–1629, s pracemi bylo započato za pontifikátu Julia II. Projekt nové baziliky vypracoval Donato Bramante (projekt tehdy třicetiletého Michelangela Buonarroti, který pracoval v Římě na náhrobku Julia II., nebyl přijat). Kostel měl mít tvar řeckého kříže s obrovskou ústřední kupolí a čtyřmi postranními kupolemi. Ústřední kupole byla inspirována Brunelleschiho chrámem ve Florencii.
Po Bramantově smrti (1514) vedl stavbu Raffael Santi (do své smrti roku 1520). Roku 1527 nastaly problémy, když Řím vydrancovali němečtí lancknechti císaře Karla V. (tzv. sacco di Roma) a město se vylidnilo. Stavba se začala značně vléct.
Roku 1547 převzal vedení stavby 72letý Michelangelo. Papežem byl ustanoven stavitelem baziliky na doživotí (roku 1541 dokončil fresku Posledního soudu v Sixtinské kapli). Michelangelo zčásti pozměnil Bramanteho koncepci - chrám měl mít pouze jedinou majestátní kopuli, ale stále se počítalo s půdorysem ve tvaru řeckého kříže. Michelangelo vystavěl apsidu a střed kříže.
V letech 1564–1573 stavbu po Michelangelově smrti vedl Vignola se svým synem. Teprve roku 1590 byla Domenicem Fontanou dokončena kupole. Roku 1606 se začalo s demolicí zbytků staré baziliky.
Roku 1602 zvítězil Carlo Maderna v soutěži na dostavbu baziliky do tvaru latinského kříže, který lépe vyhovoval liturgickým požadavkům tridentského koncilu. Protáhl střední loď, a částečně tak zastínil kopuli. Dokončil průčelí, fasádu a atrium baziliky ve stylu raného baroka.
Roku 1629 se po Madernově smrti stal hlavním stavitelem Gian Lorenzo Bernini. Rozšířil Madernou plánované náměstí sv. Petra, oddálil křídla od sebe a upravil přístup k bazilice, aby tak zvýraznil průčelí chrámu.
18. listopadu 1629 nový chrám sv. Petra konečně vysvětil papež Urban VIII.
[editovat] Rozměry baziliky
Nová bazilika sv. Petra se stala největším křesťanským chrámem světa (dosud jím byla římská bazilika sv. Pavla za hradbami). Byla jím až do roku 1990, kdy Jan Pavel II. vysvětil baziliku Panny Marie Vítězné v Pobřeží slonoviny v západní Africe (Yamoussoukro – výška její kopule činí 158 m).
Rozměry baziliky sv. Petra ve Vatikánu jsou vskutku velkolepé:
- délka s absidou: 211,5 m
- vnitřní průměr kopule: 42,56 m (Pantheon, který je největší kopulí na světě, má 43,22 m)
- výška v kupoli: 136,57 m (kupole ční nad střechou 93 m, kříž je vysoký 5 m
- výška střední lodě: 46,20 m
- vnitřní plocha: 15,160 m2 – chrám pojme 60 tisíc lidí a má 30 oltářů
 |
Tento článek týkající se křesťanství je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
