Bastogne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bastogne
Pohled na město
Symboly obce
Znak	Vlajka
Poloha
Poloha města v arr. Bastogne a v provincii Lucembursko	Poloha provincie Lucembursko v Belgii
Zeměpisné údaje
Stát	Belgie
Region	Valonsko
Společenství	Francouzské
Provincie	Lucembursko
Arrondissement	Bastogne
Souřadnice	50° 00' s. š., 05° 43' v. d.
Rozloha	172,03 km²
Sociologické údaje (zdroj: fgov.be)
Počet obyvatel – Mužů – Žen Hustota zalidnění	14 144 (1. 1. 2006) 49,53 % 50,47 % 82 obyv./km²
Věková pyramida – 0–17 let – 18–64 let – 65 let a více	(1. 7. 2005) {{{0-17}}} % {{{18-64}}} % 13,24 %
Věková pyramida – 0–19 let – 20–64 let – 65 let a více	(1. 7. 2005) 28,38 % 58,38 % 13,24 %
Počet cizinců	4,02 % (1. 7. 2005)
Nezaměstnanost	12,13 % (1. 1. 2006)
Další informace
Telefonní předvolba	061
Oficiální web	www.bastogne.be

Bastogne (nizozemsky Bastenaken, německy Bastenach, lucembursky Baaschtnech) je frankofonní město v Belgii. Nachází se v Ardenách a je správním centrem jednoho z arrondissementů provincie Lucembursko ve Valonském regionu.

Obec Bastogne zahrnuje kromě vlastního města Bastogne ještě bývalé obce Longvilly, Noville, Villers-la-Bonne-Eau a Wardin. Dne 1. ledna 2006 měla obec 14 144 obyvatel a její rozloha činí 172,03 km². Bastogne leží na slavné cyklistické trase Lutych-Bastogne-Lutych.

Obsah 1 Historie 2 Zajímavosti 3 Fotografie 4 Externí odkazy

[editovat] Historie

Oblast Bastogne byla původně obydlena galským kmenem Treverů a později osídlena Římany. Název Bastogne byl poprvé zmíněn až roku 634, když diákon Grimon, místní lenní pán, postoupil toto území opatství sv. Maximina blízko Trevíru. O století později oblast připadla nedalekému opatství Prüm. Další zmínka o městě Bastogne a jeho tržišti pochází z dokumentu z roku 887. Ve 13. století v Bastogne nechal razit mince římský císař a lucemburský hrabě Jindřich VII. Lucemburský. Jeho syn Jan Lucemburský městu udělil roku 1332 městskou listinu a nechal vybudovat hradby, z nichž část (Porte de Trèves) se zachovala dodnes.

Město ekonomicky prosperovalo, zejména díky vyhlášeným trhům s dobytkem a se zemědělskými produkty. Díky hradbám se městu podařilo odrazit útok Nizozemců roku 1602. Roku 1688 byly hradby zbořeny na nařízení krále Ludvíka XIV.

19. století, kdy došlo k osamostatnění Belgie, bylo pro město příznivým obdobím, protože jeho lesnické výrobky a dobytčí trhy získaly na proslulosti v zahraničí. Bylo vybudováno několik železnic, které spojovaly Bastogne s okolními městy. Příznivý vývoj však skončil za německé okupace během první světové války.

Město bylo okupováno Němci i za druhé světové války a během bitvy v Ardenách od prosince 1944 do ledna 1945 zde došlo ke krvavým bojům, při nichž bylo město zcela zničeno, 25 000 lidí zemřelo a dalších více než 50 000 lidí nebylo nikdy nalezeno.

[editovat] Zajímavosti

• Porte de Trèves, část hradeb, které nechal vybudovat Jan Lucemburský ve 14. století, existuje dodnes.
• Románská věž kostela sv. Martina a jeho křtitelnice rovněž pocházejí ze středověku.
• Památník Mardasson byl postaven v Bastogne na počest památky 76 890 amerických vojáků, kteří padli nebo byli zraněni v bitvě v Ardenách. Bitvu připomíná také muzeum Bastogne Historical Centre, kde jsou uloženy mimo jiné uniformy a zbraně. Promítá se zde přibližně 30minutový dokumentární film, sestavený ze záběrů z bitvy.
• Památníky osobností bitvy v Ardenách (generála McAuliffea, generála Pattona a dalších) byly vztyčeny ve městě.

[editovat] Fotografie

Památník Mardasson

Kostel sv. Petra

Náměstí generála McAuliffe

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky města (ve francouzštině)