Bankovka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Papírové peníze neboli bankovky jsou v současnosti běžně užívanou listinnou formou peněz. Bankovkami banky původně slibovaly, že doručiteli úpisu vyplatí určitou sumu, ale záhy se papírové peníze staly samostatnou formou platidla. Na bankovkách se používá řada technických prvků, které mají zabránit jejich padělání.
Bankovkami se zabývají obory numizmatika a notafilie.
[editovat] Historie
Papírovými penězi se začalo platit kolem 9. století našeho letopočtu v Číně. Aby se nemusely vyměňovat pytlíky mincí, zavedli ve středověku evropští obchodníci takzvané úvěrové úpisy. Od 17. století vydávají takové úpisy přímo banky. V té době kovová platidla nestačila pokrývat prudký růst objemu transakcí v obchodním styku.
Začaly se používat směnky jakožto cenné papíry, ve kterých se jejich vydavatel zavazuje vyplatit držiteli určitou částku. Se směnkami se tak začalo obchodovat. Směnky měly v praxi několik nevýhod – byly vždy vypsány na pevnou částku, navíc jejich reální hodnota závisela na platební morálne konkrétního vydavatele (emitenta).
Banky proto začaly směnky vykupovat a vyměňovat je za směnky vlastní – bankovky. Ty mohly být kryty vykoupenými směnkami nebo zlatem. Vzhledem k problémům s tímto systémem byl vytvořen monopol na vydávání bankovek, který byl svěřen centrální bance. V Česku tak smí bankovky vydávat pouze Česká národní banka.
[editovat] Podívejte se taky na
[editovat] Externí odkazy
Tento ekonomický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |