An-chuej
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| An‑chuej | |
|---|---|
|
zkratka : 皖 (wǎn) |
|
| Stát | Čínská lidová republika |
| správní středisko | Che-fej (合肥) |
| Rozloha - celková - část území - voda%. |
139 000 km² (22.) 1,45 % % |
| Počet obyvatel - celkově (2001) - přírůstek obyvatelstva - hustota osídlení |
63 280 000 ob. (9.) 4,96 % (ročně) 455 ob/km² |
| HDP - celkový (2002) - z národního HDP - HDP/os |
356,9 M RMB (14.) 3,49 % 5640 RMB |
| administrativní status | provincie
|
 |
|
An-chuej (
výslovnost, čínsky 安徽, pinyin Ānhuī ) je provincie Čínské lidové republiky. Leží na východě země. Jejím správním střediskem je Che-fej.
Obsah |
[editovat] Název
Název „An-chuej“ bývá oddvozován od jmen dvou měst na jihu této provincie, An-čching a Chuej-čou (dnes Chuang-šan). Čínská zkratka pro An-chuej je „Wan“, podle dávného státu Wan, jakož i hory a řeky téhož jména.
[editovat] Zeměpisné podmínky
[editovat] Poloha
Provincie An-chuej se rozkládá ve vnitrozemí východní Číny při dolním toku řek Jang-c'-ťiang a Chuaj-che. Na východě hraničí s provinciemi Ťiang-su a Če-ťiang, na jihu s provincií Ťiang-si, na jihozápadě s Chu-pej, na západě s Che-nan, na severu se krátce dotýká provincie Šan-tung.
[editovat] Krajina
Provincie An-chuej sestává z několika výrazně odlišných částí. Sever a střed provincie představuje plochá krajina Velké čínské nížiny, odvodňovaná řekou Chuaj. Dále k jihu se terén stává kopcovitějším. Jihem provincie protéká největší čínská řeka Jang-c'. Na jihozápadě ohraničuje An-chuej pohoří Ta-pie a na jihovýchodě malebné hory Chuang-šan (黄山, „Žluté hory“), zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. V nich se nachází i nejvyšší bod celé provincie, Lotosová hora (1 864 m). V provincii An-chuej leží též jedna ze čtveřice posvátných buddhistických hor Ťiou-chua-šan (1 342 m). Největším jezerem je s 800 km² Čchao-chu v jihovýchodním sousedství hlavního města Che-fej, jezery je poset zejména jih provincie podél řeky Jang-c'. Lesy pokrývají 12 % rozlohy provincie.
[editovat] Podnebí
Podnebí přechází od mírného na severu po subtropické v jižních částech provincie. Protože An-chuej leží nepříliš hluboko ve vnitrozemí, střetávají se zde pevninské a přímořské vlivy, což má za následek poměrně nestálé počasí. Průměrné teploty v oblasti Che-fej se pohybují kolem 15 °C (1 °C v lednu a 27 °C v červenci). Roční úhrn srážek je velmi proměnlivýod 700 mm v nížinách na severu až po 2 000 mm v jižních horách.
[editovat] Významná města
|
|
[editovat] Dějiny
Nynější provincie An-chuej vznikla rozdělením dosavadní provincie Ťiang-nan na An-chuej a Ťiang-su v roce 1666. Zatímco severní část provincie historicky vždy tíhla k provincii Che-nan, oblasti podél Jang-c' jsou kulturně blízké provinciím Chu-pej a Ťiang-su. Hory na samém jihu jsou pak svérázným regionem samy o sobě.
V nejstarších dobách za vlády dynastie Šang (16. až 11. století př. n. l.) obývaly většinu dnešní provincie An-chuej nečínské kmeny, označované souhrnně jako Tung-i. Jedno z šangských sídelních měst Po (亳) se nacházelo poblíž dnešního Po-čou na severu provincie.
V období Válčících států se An-chuej nakrátko (278 př. n. l.) stala posledním útočištěm státu Čchu poté, co se vojska státu Čchin zmocnila jejich hlavního území v dnešní provincii Chu-pej.
Poté, za dynastií Čchin a Chan, náleželo území dnešní provincie k několika různým komandériím. Na sklonku chanského období se zde uzurpátor Jüan Šu nakrátko prohlásil císařem, ale po jeho smrti roku 199 jeho država přešla pod vládu dalšího z mocných, jímž byl Cchao Cchao, zakladatel království Wej, jednoho ze Tří království.
V následujících stoletích tento kraj uprostřed rozpadlé říše často střídal vládce. Roku 383 se na řece Fej odehrála významná bitva, v níž se jihočínské dynastii Východní Ťin podařilo odvrátit nápor jednoho ze šestnácti severních království, čímž se znovusjednocení Číny oddálio o dvě století.
Za dynastií Suej a Tchang nastala opět doba relativního klidu a prosperity, teprve ve 12. století se An-chuej na čas zase proměnila v pohraničí mezi říšemi Jižní Sung na jihu a Ťin na severu.
Za dynastie Ming, kdy byl jedním ze dvou oficiálních hlavních měst Nanking, ležící v těsném východním sousedství An-chuej v dnešní provincii Ťiang-su. Oblast těchto dvou provincií byla tehdy přímo spravována ústřední vládou pod označením Nan-či-li (南直隸, „Jižní přímá správa“).
V polovině 17. století nová mandžuská dynastie Čching zrušila metropolitní status jižní oblasti (pod přímou správou ponechala jen oblast Pekingu) a přeměnila ji v provincii Ťiang-nan, která byla záhy rozdělena na Ťiang-su a An-chuej.
Významnější administrativní změna přišla až v roce 1946, kdy bylo hlavní město provincie přeneseno z An-čchingu do Che-fej. Na počátku Čínské lidové republiky (1949) došlo k pokusu o rozdělení provincie na severní a jižní část (Wan-pej a Wan-nan), ale tyto změny byly rychle odvolány (1952).
[editovat] Hospodářství
Provincie An-chuej taradičně patří k ekonomicky nejzaostalejším oblastem Číny. V přepočtu HDP na obyvatele dosahuje pouze třetinové úrovně sousedních provincií Če-ťiang a Ťiang-su. Průmyslově nejrozvinutější jsou jsou kromě hlavního města Che-fej také Wu-chu a zejména Ma-an-šan s velkými ocelárnami. Černé uhlí se těží u města Chuaj-nan a měděné rudy u Tung-lingu. Většina obyvatelstva je však stále živa ze zemědělské výroby. Na severu provincie se pěstuje pšenice a batáty, jižně od řeky Chuaj převládá rýže, doprovázená pšenicí. V horách Chuang-šan je významnou složkou hospodářství i turistický ruch. Velkou atrakcí jsou například starobylé vesnice Si-ti a Chung-cchun, zapsané od roku 2000 na seznam světového dědictví UNESCO.
[editovat] Zajímavosti
Z města Po-čou podle tradice pocházela legendární hrdinka Chua Mu-lan.
[editovat] Externí odkazy
|
|
 |
|||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
||||||||||||||||||
