Jang-c'-ťiang
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Jang-c'-ťiang | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|||||||||||||||
Jang-c' je řeka ve střední Číně, s délkou 6 380 km nejdelší a průtokem 31 900 m³/s nejvodnatější tok této země a jeden z předních ve světě vůbec. Název Jang-c'-ťiang (扬子江, Yángzǐ Jiāng, 
přehrát), vžitý v některých jazycích včetně češtiny, je původně místním označením pro dolní tok řeky; pod nímž ji porprvé poznali evropští misionáři. V Číně je zpravidla zvána Čchang-ťiang (ZZ: 长江, TZ: 長江, pinyin: Cháng Jiāng, přehrát, doslova „Dlouhá řeka“).
Je nejdelší řekou celého eurasijského kontinentu, na němž průtokem zaostává pouze za Gangou. V celosvětovém měřítku je délkou třetí (za Amazonkou a Nilem), průtokem pak čtvrtá (za Amazonkou, Gangou a Kongem). Do moře ročně unáší 960 miliard m³ (960 km³) vody.
Obsah |
[editovat] Průběh toku
Pramení v nadmořské výšce 6621 m na severní straně pohoří Tangla v Tibetské náhorní plošině na samém jihozápadě provincie Čching-chaj. Na horním toku řeka střídá řadu jmen – Tchuo-tchuo (沱沱, Tuotuo), Tchung-tchien (通天, Tongtian) Ťin-ša (金沙, Jinsha), protéká významnými městy Čchung-čching, Wu-chan a Nanking a vlévá se do Východočínského moře u Šanghaje. Povodí Jang-c'-ťiang zahrnuje 1,8 milionu km², což představuje 1/5 území Číny a domov 1/3 jejích obyvatel.
[editovat] Hospodářský význam
Jang-c' lze bez nadsázky označit za hlavní tepnu čínského hospodářství. Dodává vodu rozsáhlým zemědělským oblastem, je nejdůležitějším čínským lovištěm sladkovodních ryb a především od dávných dob slouží k lodní dopravě, jejíž význam je o to větší, že řeka je pro velké námořní lodi splavná hluboko do vnitrozemí. Velký kanál již od středověku spojuje Jang-c' s dalšími oblastmi Číny. Od ústí Chuaj-che u Jang-čou směřuje na sever ke Žluté řece a dále k Pekingu, na opačnou stranu pak vede do Chang-čou.
[editovat] Vzácná fauna
Jang-c' je životním prostředím pozoruhodných endemických druhů živočichů, jakými jsou kriticky ohrožený kytovec delfínovec čínský (Lipotes vexillifer), veslonos čínský (Psephurus gladius), největší sladkovodní ryba nebo neméně ohrožený aligátor čínský (Alligator sinensis).
[editovat] Povodně
V historických záznamech napočteme za více než dvě tisíciletí od počátku dynastie Chan do pádu císařství 214 velkých povodní, tedy jednu v průměru za deset let. Ve 20. století napáchala Jang-c' velké škody šestkrát – v letech 1911 (100 000 mrtvých), 1931 (145 000 mrtvých), 1935 (142 000 mrtvých), 1954 (30 000 mrtvých), 1996 a naposledy v roce 1998 (3 656 mrtvých), zničeno 5 milionů domů, zatopeno 21 milionů hektarů orné půdy – trojnásobek rozlohy ČR, celkem postiženo 290 milionů lidí). V hustě osídlené oblasti středního a dolního toku vyrůstají každým rokem nové domy a továrny, což dramaticky zvyšuje škody, způsobené každou budoucí povodní. Celou situaci komplikuje postupné zavážení jezer, lemujících dolní tok řeky. Jezera, která dokázala pochytit část vodních přívalů jsou pozvolna přeměňována v zemědělskou půdu. Příkladem může být jezero Tung-tching (洞庭, Dongting) jižně od Jüe-jangu, jehož rozloha se zmenšila z 6 000 km² v roce 1825, na 2 700 km² v roce 1983.
[editovat] Přehrada Tři soutěsky
Mezi městy Wan-čou (dříve Wan-sien) a I-čchang se řeka v délce 200 km hluboce zařezává do skalních masívů a na několika místech se zužuje na 300 m. Toto romanticky vyhlížející údolí nese název Tři soutěsky (三峡, Sānxiá) a v současné době zde probíhá výstavba gigantické 185 m vysoké přehrady, která vzedme hladinu řeky do vzdálenosti několika set kilometrů až k Čchung-čchingu. Hlavní stavba betonové hráze je již hotova a od roku 2003 probíhá napouštění. Po dokončení v roce 2009 bude přehrada Tři soutěsky (三峡大坝, Sānxiá Dàbà) hydroelektrárnou s největším instalovaným výkonem na světě (šestinásobek výkonu o něco níže stojící přehrady Ke-čou (葛洲, Gezhou) a bude pokrývat 1/10 spotřeby elektrické energie v Číně. Kvůli stavbě vodního díla Tři soutěsky musely být přestěhovány téměř 2 miliony lidí.
[editovat] Významné přítoky
(P/L) - pravostranný/levostranný
- Ja-lung (雅砻江, Yalongjiang) v Tu-kchou (L)
- Min-ťiang (岷江, Minjiang) v I-Pinu (L)
- Ťia-ling (嘉陵江, Jialingjiang) v Čchung-čchingu (L)
- Wu-ťiang (乌江, Wujiang) ve Fu-lingu (P)
- Li-šuej (澧水, Lishui) prostřednictvím jezera Tung-tching (P)
- Jüan-ťiang (沅江, Yuanjiang) prostřednictvím jezera Tung-tching (P)
- C'-ťiang (资江, Zijiang) prostřednictvím jezera Tung-tching (P)
- Siang-ťiang (湘江 Xiangjiang) prostřednictvím jezera Tung-tching (P)
- Chan-ťiang (漢江, Hanjiang) ve Wu-chanu (L)
- Kan-ťiang (赣江, Ganjiang) prostřednictím jezera Pchu-jang (P)
- Chuaj-che (淮河, Huaihe) pod Jang-čou (L)
[editovat] Větší města podél řeky
- Pchan-č'-chua
- I-pin
- Lu-čou
- Čchung-čching
- I-čchang
- Ťing-čou
- Š'-šou
- Jüe-jang
- Wu-chan
- E-čou
- Chuang-š'
- Ťiou-ťiang
- An-čching
- Tchung-ling
- Wu-chu
- Ma-an-šan
- Tchaj-čou
- Nanking
- Jang-čou
- Čen-ťiang
- Nan-tchung
- Šanghaj
